O motivech jeho pokusu o zabití papeže na svatopetrském náměstí před téměř třiceti lety se toho moc neví, přičemž byla vznesena i podezření, že za akcí stálo tehdejší sovětské vedení, protože papež ve své vlasti podporoval hnutí Solidarita, které bylo vůči komunistickému režimu v opozici.

Ağca nejprve tvrdil, že jednal sám, pak obrátil s tím, že za útokem stálo Bulharsko a sovětská tajná služba KGB, a nakonec se vrátil k původní výpovědi. K tomu ale prohlašoval, že je mesiáš, což žalobce vedlo ke zpochybnění jeho duševního zdraví.

Nyní jeho právník zveřejnil v angličtině psaný dopis, v němž Ağca slibuje vysvětlení záležitosti. Jeho advokát uvedl, že stráví dva dny v hotelu v Ankaře a pak pojede na čtrnáct dní na dovolenou. Ağca už dříve agentuře AP napsal, že by také rád navštívil Vatikán.

Útěk z vězení, KGB, unesená dcera vyslance

Italský soudce Rosario Priore byl přesvědčen o mezinárodním spiknutí s cílem zabít papeže. O tom, že Ağca nejednal sám ale porotu v Římě nepřesvědčil. Viny tak bylo zproštěno šest podezřelých - tři Bulhaři a tři Turci, a rozhodnutí v roce 1987 potvrdil odvolací soud.

Ağca si už 19letý trest za střelbu v italském vězení odseděl. Papež mu jeho čin už v roce 1983 odpustil a při návštěvě Bulharska v roce 2002 řekl, že v zapojení Sofie do spiknutí nevěřil. Následně ve své vzpomínkové knize Paměť a identita: rozhovory na přelomu dvou tisíciletí napsal: „naplánoval to někdo jiný a někdo jiný si to objednal“.

Jan Pavel II. zemřel v roce 2005.

V pondělí Ağcovi končí další, desetiletý žalář za zabití tureckého novináře v roce 1979. Ve výkonu trestu za smrt Abdiho Ipekciho byl už před střelbou na papeže a z vojenského vězení se mu dva roky předtím podařilo uprchnout.

Ağca slibuje, že promluví nejen o svém útěku v listopadu 1979 a údajném dokumentu z Kremlu, který měl zmiňovat rozhodnutí zbavit se papeže, ale také o nevyjasněném zmizení 15leté dcery vatikánského vyslance v roce 1983. Únosci podle některých tvrzeních v jednu chvíli požadovali výměnou za dívku Ağcovo propuštění.