Převážná většina otázek se zaměřila na budoucí agendu Füleho, zejména na Balkán a Turecko, ale i na Středomoří a Východní Evropu. Füle odpovídal na otázky, co bude dělat pro ochranu lidských práv v Turecku či na Západní Sahaře, jak se bude podílet na úsilí o vytvoření palestinského státu po boku Izraele a co udělá pro demokratický vývoj Běloruska.

Füle už v úvodu zdůraznil, že pro žádného zájemce o vstup neexistuje zkratka na cestě do EU. Členství v EU je podle něj určeno „jen pro země, které ho dokáží plně využít“ a zároveň prospějí Unii. Füle řekl: "Nyní máme příležitost udělat rozšiřovací proces více politickým. Pokud nepřesvědčíme naše občany, že to, co děláme, je dobré nejen pro nás, ale i pro ně, ztroskotáme.“

Poslance, kteří jsou velmi hákliví na svůj vliv, ujistil: „Politicky jsem zodpovědný vůči Evropskému parlamentu. Budu s ním aktivně spolupracovat.“


Štefan Füle při vystoupení před europoslanci

Štefan Füle při vystoupení před europoslanci

FOTO: Petr Horník, Právo

Odrážel také námitky proti přijetí Turecka. „Rozšíření je nejlepší páka, jakou máme, abychom dosáhli modernizace Turecka. Neexistuje lepší možnost ovlivnit Turecko a umožnit mu, aby modernizovalo svůj stát a reformovalo společnost, než pomocí rozšíření,“ zdůraznil a ujistil, že „plánuje pokročit v jednacím procesu“ s touto zemí.

Občas se u faktických otázek musel ještě opravit: například když ohlásil, že jednání s Chorvaty by měla skončit příští rok, a pak na dotaz upřesnil, že to bude ještě letos.

Otázky na minulost

Před slyšením se ozývaly hlasy, že poslanci si důkladně posvítí na jeho minulost člena KSČ v letech 1982 - 1989. Pravicová Evropská lidová strana (EVP) už loni oznámila, že se na tyto věci ptát bude. Byla to reakce na skutečnost, že několik zemí na východě Unie navrhlo do Komise bývalé členy komunistických stran - kromě Čechů to udělali i Slováci, Estonci a Řekové.

Během prvních dvou hodin slyšení však poslanci na toto téma spíše špičkovali, například když se ho jeden z europoslanců zeptal: „Poté, co jste byl mnoho lety jako mladý komunista v Moskvě, jak by podle vašeho názoru měla EU jednat v Bělorusku, na Ukrajině či na Kavkaze, aby se nedotkla citlivosti Moskvy?“ Jiný dokonce poznamenal, že „myslí, že vaše zkušenosti ze studií v Moskvě budou pro vás pozitivem“. 

Fülemu pomohla česká poslankyně Zuzana Roithová, když se jej zeptala, jaký stupeň prověření má v NATO. „Můj stupeň prověření je na nejvyšším stupni, což je přísně tajné, a tento stupeň prověření má jen několik málo lidí v ČR,“ konstatoval český kandidát. 

Nakonec však přece jen padla výzva, aby se za svou komunistickou minulost omluvil. K tomu Füle řekl: „Všichni mají nějakou osobní historii. Moje historie je součástí doby a místa, kde jsme vyrůstal. Je důležité, že v té době jsem byl svobodný a zralý, abych učinil volbu. Já učinil volbu, že jsem své zkušenosti nabídl Československu a České republice. V tomto duchu nabízím svou kapacitu i Evropské unii a Evropské komisi.“ Bylo to jediné místo, kdy mu poslanci zatleskali.  

Štefan Füle při vystoupení před europoslanci

Štefan Füle při vystoupení před europoslanci

FOTO: Petr Horník, Právo

Vztah k Rusku

Štefan Füle, někdejší student elitní sovětské diplomatické školy, ujistil evropské poslance, že vůči Moskvě zaujme ve sporných otázkách principiální“ stanovisko. „Tam, kde budeme mít stejné zájmy, budeme aktivně spolupracovat s Ruskem. Tam, kde je budeme mít rozdílné, budeme postupovat zásadně a principiálně,“ řekl. Jako příklad toho, kde chce být zásadní, uvedl Gruzii a přítomnost ruských vojsk na jejím území.

Zároveň se snažil nevystupovat vůči Rusku konfrontačně. „Rusko by mělo být náš konstruktivní partner,“ dodal. Podle něj již i v této oblasti „skončil čas her“, v nich vyhrává jen jedna strana.

Problémy může mít bulharská kandidátka

Nepředpokládalo se, že by Füle, bývalý velvyslanec v Litvě, Británii a při NATO, měl nějaké problémy. On i další kandidáti byli minulý týden na zvláštním semináři také poučeni, jak se chovat při slyšení, aby svými výroky nevyvolali takovou bouři odporu, jako před pěti lety Ital Rocco Butiglione kvůli svým poznámkám o homosexuálech a právech žen.

Za nejrizikovějšího kandidáta je označována Bulharka Rumjana Želevová, jejíž manžel byl obviněn z kontaktů s organizovaným zločinem. Ta přijde na řadu v úterý večer.

Parlament bude o Evropské komisi rozhodovat vcelku 26. ledna. Přesto jsou slyšení ve výborech důležitá: tam se totiž, jak je v Unii zvykem, odehrávají hlavní politické bitvy. Jak připomíná osud Butiglioneho, pokud kandidát na půdě výboru „narazí“, může to zcela zničit nebo aspoň vážně ohrozit jeho vyhlídky.