Někteří vojáci mají psychické potíže, trpí mentální poruchou, jsou zranění, dočasně ze služby omluveni z osobních či rodinných důvodů, jsou ve výkonu trestu, je jim méně než osmnáct let, anebo nejsou dostatečně tělesně zdatní. Některé vojákyně jsou těhotné. Ze statistik vyplývá, že devatenáct praporů je schopných nasadit méně než 500 příslušníků.

„Mít dvacet procent pěchoty nezpůsobilých k úkolům, kvůli nimž jsou nasazeni a cvičeni, je ohromující číslo. Odráží to dlouhodobý efekt trvalých operací. Je dobré pamatovat na to, že vláda může zaplatit další munici a náklady spojené s operacemi, ale nehradí nábor a výcvik nových zaměstnanců, kteří by zastoupili ty, kteří jsou k boji nezpůsobilí,“ řekl stanici BBC poslanec Bernard Jenkin.

Podle generálmajora Patricka Cordingleyho, který velel jednotkám během války v Zálivu, problém v Afghánistánu už nějakou dobu trvá. Také Cordingley vyzývá k přehodnocení strategie staré 12 let a je pro více lidí v armádě, k čemuž je potřeba mnohem více peněz. „Nikdo na ministerstvu nepředpokládal, že do rychlých vojenských operací v daleké zemi pošleme na pět let 10 000 vojáků,“ uvedl Michael Clarke, ředitel střediska pro obranu Royal United Services Institute.

Armáda a vláda rovněž řeší, co s vážně zraněnými vojáky, protože někteří z armády odejít nechtějí. BBC uvedla, že od roku 2001 se v Afghánistánu a Iráku vážně zranilo přes tisíc vojáků.