Zákon stanovuje navrácení skoro šesti miliard dolarů (téměř 108 miliard korun). Grímsson ho odmítl s tím, že bude nutné vypsat referendum. Jeho rozhodnutí Brity s Nizozemci šokovalo. Obě země totiž souhlasily s mezinárodní půjčkou Islandu, jenž málem zbankrotoval. Půjčka měla garantovat, že střadatelé s účty u islandských bank nepřijdou o své peníze.

Britský list The Times nynější vztahy popsal jako nejhorší od 70. let, kdy se Londýn s Rekjavíkem přely kvůli lovu a obchodu s treskami. Zástupce britského ministerstva financí Lord Myners uvedl, že v případě odmítnutí zákona bude Island izolován v Mezinárodním měnovém fondu a nebude schopen připojit se k Evropské unii, o což jeho nová vláda v důsledku finančního kolapsu požádala loni.

Pravidla Evropské ekonomické oblasti nedovolují zemi přistoupit k EU, jestliže není schopna zaručit bankovní vklady ze zahraničí. Británie a Nizozemsko mohou ale i tak žádost Islandu vetovat.

Je to teprve podruhé za 60 let, kdy islandský prezident vetoval parlamentem schválený zákon.