Publikaci o 300 stranách doplní Grassovy komentáře a výpovědi mnoha svědků tehdejší doby. Má jít o doklad tajné literární výměny mezi východem a západem Německa, vedené často dobrodružnými cestami.

Kniha odráží také lavírování oficiální kulturní politiky NDR, která se navenek prezentovala jako otevřená, avšak ve skutečnosti se však snažila jakýmkoliv „nežádoucím“ kontaktům zabránit.

Stasi se začala o levicového autora zajímat poté, co v roce 1961 odsoudil výstavbu berlínské zdi a zastal se spisovatele Uweho Johnsona, kterého režim bývalé NDR pronásledoval.

Stasi shromažďovala materiály nejen proti Grassovi, ale i proti spisovatelské skupině Gruppe 47. Tajní policisté Grasse sledovali během jeho návštěv NDR, a tuto činnost ukončili až na podzim 1989, když se východoněmecký komunistický režim zhroutil.

Grass proslul zejména románem Plechový bubínek, který vyšel v roce 1959 a jenž se řadí ke klíčovým textům evropské poválečné literatury. V roce 2006 vzbudil pozornost autobiografií „Při loupání cibule“, v níž přiznal své někdejší členství v jednotkách SS v době, kdy mu bylo 17 let.