Nápis, jenž je dodnes symbolem utrpení miliónů lidí v době nacistické diktatury, policie podle mluvčí vypátrala na severu země. Rozřezán byl na tři kusy, z nichž každý obsahoval jedno slovo.

Pětice podezřelých ve věku 20 až 39 let se do křížku se zákonem dostala už dříve. Podle vyšetřovatelů se chtěli obohatit a nepatří k neonacistickému hnutí.

Úřady vypsaly vysokou odměnu

Za informace vedoucí k nalezení nápisu vypsaly polské instituce odměnu celkem 115 000 zlotých (asi 726 250 korun). Jeho krádež vzbudila velké rozhořčení nejen v Polsku, ale i v zahraničí, zejména v Izraeli. Branou osvětimského vyhlazovacího tábora prošlo za druhé světové války přes milión Židů, většina z nich v něm zahynula.

Vstupní brána do areálu bývalého koncentračního tábora Osvětim

Vstupní brána do areálu bývalého koncentračního tábora Osvětim

FOTO: Irek Dorozanski, Reuters

Po činu se objevilo hned několik hypotéz, kdo za krádeží může stát. Někteří se domnívali, že šlo o loupež na objednávku sběratele, podle jiných ji mohli mít na svědomí neonacisté a podle další hypotézy obyčejní zloději kovů.

Továrna na smrt
Koncentračním táborem v Osvětimi prošlo za druhé světové války podle historiků 1,1 miliónu Židů, 140 000 politických vězňů z Polska, 20 000 Romů, 10 000 válečných zajatců ze Sovětského svazu a tisíce dalších vězňů jiných národností. Celkový počet obětí se odhaduje na 1,1 až 1,5 miliónu osob, většinou Židů.
Tábor v Osvětimi-Březince je jedním ze symbolů nacistických zvěrstev. Tamní muzeum ročně navštíví více než milión lidí. Na jeho pozemku se dochovaly osobní věci vězňů a více než 150 budov, včetně plynových komor.
Polsko ale nemá na jejich údržbu dost peněz. Letos proto vyzvalo ostatní země, aby mu pomohly. Německo minulý týden oznámilo, že dá na opravy tábora 60 miliónů eur (asi 1,6 miliardy korun), což je polovina částky, které je podle správy muzea k zachování památníku potřeba. Česká vláda se letos v dubnu rozhodla přispět dvěma milióny korun.