„Ministři, generálové, průmyslníci i profesoři chránili toto tajemství po generace svým mlčením,“ tvrdí di Feo, který se opírá o dokumenty britských, amerických a německých archívů, jež se otevřely po skončení studené války. Všechny tamní vlády popíraly přítomnost chemických zbraní v Itálii. Poukazuje i na to, že Řím se podílel na invazi v Iráku, zdůvodněné přítomností zbraní hromadného ničení, a přitom měl tytéž zbraně sám doma.

Chemické bomby a granáty, které rezaví pod hladinou nebo na utajovaných místech na souši, si přitom uchovávají svou vražednost. Yperit, fosgen a další jedy mohou „kdykoli vstát ze svých rakví“. Skládky jsou podle di Fea třeba u Laggo Maggiore, v moři u Bari a u Pesara, v Toskánsku a Umbrii či podél řek v Abruzzách.

Chemické sklady italské armády jsou prý při dálnici A 1 v Cerro Lambro (provincie Milán) nebo v Cesanu u Říma. V přístavu Civitavecchia leží tisíce betonových cylindrů s otravnými látkami na bázi arzeniku. Armáda je podle L´Espresso „bez přestávky“ ničí od roku 1993. Likvidace má pokračovat přinejmenším do roku 2015.

Smrt yperitem v Bari

V Itálii skončily i chemické zbraně dalších bojujících zemí. Nacistické Německo umístilo sklady otravných látek v severní Itálii, zatímco Spojenci je měli na jihu země. Jen USA uskladnily na letištích v jižní Itálii 200 tisíc chemických bomb.

Di Feo připomíná katastrofu z 2. prosince 1943, kdy Němci bombardovali Bari a zasáhli americkou obchodní loď John Harvey s 500 tunami yperitu. Po výbuchu zahynuly tisíce lidí. Italský novinář obvinil Winstona Churchilla, že vydal příkaz, aby se o tom mlčelo. Tisíce zraněných tak nedostaly lékařskou péči a umíraly na leukémii, rakovinu a další nemoci.

Američané a Britové dováželi chemické zbraně do Itálie s cílem odstrašit Němce od použití svých zásob otravných látek, které patřily k nejúčinnějším a nejrozsáhlejším na světě. Po útoku na Bari ale Němci začali vyklízet sklady. Obávali se totiž americké odvety. Podle týdeníku Der Spiegel tak skončily na dně Jadranu u Pesara tisíce bomb s 1300 tunami yperitu.

Číhající nebezpečí

Před těmito „časovanými bombami“ v moři varoval už v roce 1999 italský námořní institut ICRAM. Podle něj sonary objevily tisíce chemických náloží v jižní části Jadranu. Jsou prý v tak žalostném stavu, že je jen otázkou času, kdy se z nich otravné látky uvolní.

Obří chemický arzenál Itálie vybudoval diktátor Benito Mussolini. Jeho zásoby otravných látek patřily k největším ve světě. Za fašismu v letech 1922–45 Italové vyrobili 12 500 až 23 500 tun bojových jedů. Podle Britů jich však bylo mnohem více – jen dvě italské továrny vychrlily každá údajně 50 až 60 tisíc tun yperitu.