Hlavní obsah

Nacistické přímořské lázně budou nakonec skutečně sloužit rekreaci

– Berlín

Už 70 let stojí na německém ostrově Rujána v Baltském moři obří komplex mořských lázní Prora. Nacistický kolos z betonu nikdy nezačal sloužit svému původnímu účelu, ale po letech chátrání by měla část komplexu brzy začít k rekreaci využívat mládež. Více než čtyři kilometry dlouhý betonový kolos postavený v letech 1936 až 1939 v rámci nacistického pracovního hnutí Kraft durch Freude (KdF; Radostí k síle) stojí jen několik metrů od břehu Baltského moře.

Foto: Profimedia.cz

Prora nazývaná také Kolos prorský

Článek

Prora se táhne podél pláže nedaleko obce Sassnitz a tvoří ji osm identických šestipodlažních bloků ukrývajících tisíce pokojů - všechny s výhledem na moře. Před studeným větrem se ale ve většině z nich schovat nelze. Oknům chybí skleněné výplně, zato tlusté dveře jsou zajištěny visacími zámky. Zdi uvnitř jsou prosáklé vlhkostí.

"Je tu spousta práce," řekl deníku Süddeutsche Zeitung ředitel rujánského stavebního úřadu Rainer Roloff.

Ubytovna pro mladé již za dva roky

Na ubytovnu pro mládež má být přebudován pátý blok. Zatím začaly první přípravné práce, ale už od léta 2011 by noclehárna mohla přivítat na 400 mladých hostů. Přímo pod okny se rozprostírá pláž, která vybízí k nekonečným procházkám. Z nejvyššího patra je dobře vidět na celou zátoku Prorer Wiek. Tuto idylickou scenérii si nacisté vyhlédli pro svůj projekt Seebad der 20000 (Mořské lázně pro 20 000).

Stavba vznikla z popudu samotného Adolfa Hitlera. V největším přímořském lázeňském komplexu se měli rekreovat pracující s jejich rodinami. Architekt Clemens Klotz naplánoval kromě osmi traktů o délce 450 metrů obrovskou slavnostní síň a bazény. Za svůj návrh obdržel v roce 1937 Velkou cenu na světové výstavě v Paříži. Komplex ale nikdy nebyl dokončen a rekreanty nikdy nehostil.

Nacisté do vypuknutí druhé světové války nestihli postavit bazény, solária, obchody či nemocnici. Prora sloužila jako výcvikové středisko pro ozbrojené složky, později také jako nouzová ubytovna pro lidi, kteří přišli o domovy následkem bombardování, a ještě později jako lazaret.

Kontroverzní i pro místní

Po válce objekt využívala Rudá armáda a poté východoněmecká Národní lidová armáda. Dnes je Prora vedle někdejšího areálu pro pořádání srazů NSDAP v Norimberku největším dochovaným architektonickým monumentem z nacistické éry. Zda budou ale chtít mladí turisté na toto místo jezdit není vůbec jasné. Stejně jako celá Rujána, i Prora a její okolí je v létě značně zamořená komáry a z turistického hlediska nemá příliš co nabídnout.

Od roku 1992 je bizarní stavba chráněnou památkou, ale místní se k ní příliš nehlásí. "Ne všichni obyvatelé Rujány vnímají Proru jakou součást své identity," potvrzuje Roloff.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám