Týden trvající schůzka měla skončit v pátek. "Generální tajemník OSN požádal lidi, aby dnes večer neodjížděli," tlumočil nejprve přání eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. Pan Ki-mun podle něj věří, že státníci budou schopni nalézt shodu. Žádost o prodloužení summitu ale poté OSN popřela.

Návrh dohody zůstal rámcový a celé odstavce v ní pouze v závorkách naznačujících, že některá ze stran s formulacemi nesouhlasí. Neexistuje shoda v tom, o jakou maximální hodnotu se svět v příštích letech může oteplit, jak by se měla snížit produkce skleníkových plynů, kdo to zaplatí, kolik dá a jak se peníze přerozdělí.

Summit vycházející ze závěrů Mezivládního panelu OSN pro klimatické změny (IPCC) a dalších vědeckých uskupení, že se povrch Země otepluje a člověk se na tom podílí svou činností, vykreslil rozdíl mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi ve světě proklamací.

Úspěch původně nikdo nečekal

Před konferencí zaznívalo z úst západních představitelů, kteří jsou pro razantní snížení průmyslových emisí, že dohoda zřejmě nebude a je nutné usilovat o společné politicky závazné anebo jen operační stanovisko, na kterém ji bude možné brzy vystavět.

Se zahájením jednoho z největších koncilů ve světových dějinách, na pozadí desetitisícových demonstrací nejen v ulicích Kodaně a díky mediálnímu zájmu to ale alespoň z počátku vypadalo, že by mohl přijít na poslední chvíli průlom. Nepřišel a dánští hostitelé v předposlední den summitu uvedli, že doufají ve finální dohodu příští rok.

Německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Sarkozy a britský premiér Brown v Kodani

Německá kancléřka Merkelová, francouzský prezident Sarkozy a britský premiér Brown v Kodani

FOTO: ČTK/AP

V pátek dopoledne se společné stanovisko za zavřenými dveřmi místního hotelu snažili ještě najít hlavy 19 největších a nejmocnějších zemí světa. Kvůli neformálním schůzkám začalo opožděně poslední formální sezení, ale ani na přeložených závěrečných tiskových konferencích zřejmě nebude co vystavovat.

Odpoledne to potvrzoval i britský deník The Guardian, jehož redaktoři měli možnost nahlédnout do dokumentu předneseným 28 státy. Uvádí se v něm obecně, že svět by si měl stanovit limit maximálního růstu teplot o dva stupně Celsia, omezení emisí specifikována nejsou. V návrhu je další konference OSN příští rok v prosinci v Mexico City.

Kolik, kdo a jak

Neúspěch v Kodani byl střídavě svalován na dva největší světové znečišťovatele - Spojené státy a na Čínu, potažmo na oba. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po dopoledním mítinku řekl, že dohodu brzdí hlavně Peking, který je proti ustavení úřadu, jenž by na dodržování závazků o snížení CO2 dohlížel.

Čína se snažila dohodnout průlom v jednání už ve čtvrtek. V Kodani kritizovala především USA, že  s cíli na redukci emisí zaostávají za požadavky OSN, které chtěly do roku 2020 množství vypouštěných plynů snížit o 25 až 40 procent oproti stavu v roce 1990.

Čínský premiér Wen Ťia-pao v Kodani

Čínský premiér Wen Ťia-pao v Kodani

FOTO: Bob Strong , Reuters

Američané přišli se závazkem 17 procent oproti roku 2005, nádavkem však přislíbily zřízení fondu, který by rozvojovým zemím každoročně do roku 2020 poskytl na přechod k čistým technologiím až 100 miliard dolarů. USA navíc slibovaly, že už do roku 2012, kdy doběhne kjótský protokol, by ve fondu bylo 10 miliard. Prohlášení vyvolalo znepokojení mezi republikány v americkém Senátu. [celá zpráva]

USA dohodu z Kjóta odmítaly a stejně jako další západní země v Kodani usilovaly o nový dokument. To se nelíbilo hlavně africkým zemím, které v kjótském protokolu měly dosud jedinou právní záruku pro své nároky. Jejich opozici odblokovala finanční nabídka Washingtonu. Rozvojovým státům navíc pro roky 2010 až 2012 přislíbila 7,2 miliardy eur (zhruba 187 miliard Kč) Evropská unie, z toho ČR 300 miliónů korun. [celá zpráva]

Ke konsenzu v Kodani nepomohl ani americký prezident Barack Obama. Ten v plénu řekl, že budoucí dohoda by měla být průhledná, měla by vést ke zmírnění škod a důsledně stanovit způsoby financování.

Video

Obama přiletěl do Kodaně na závěr konference o klimatu

Pocity ze summitu shrnul švédský ministr životního prostředí Andreas Carlgren. „Mám dojem, že po celou tu dobu jsou na jedné straně problém Spojené státy, které nenabízí dost. S tím začaly až teď, ale to už přišly pozdě. Na druhou stranu tady máme Čínu, která nabídla méně. Ta zas a znovu věci blokovala a hned po ní ropné státy. A viníkem toho je velká skupina rozvojových zemích,“ řekl.

Oxid uhličitý a další plyny podle IPCC od nástupu průmyslového éry a spalování fosilních paliv ve velkém navýšily globální teplotu v atmosféře o 0,7 stupně Celsia.
Panel uvedl, že nárůst nad dva stupně oproti stavu před průmyslovou revolucí by mohl vést k nezvratným změnám na Zemi a navýšení mořské hladiny v důsledku tání ledovců. Znamenalo by to ohrožení ostrovních států a pobřežních měst, vyhynutí mnoha druhů rostlin a živočichů a sociální a ekonomické změny související s jiným podnebím v příslušných oblastech.

 

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv při projevu

FOTO: Bob Strong , Reuters

Barack Obama v Kodani

FOTO: Bob Strong , Reuters

 

Indický premiér Manmóhan Singh

FOTO: Ints Kalnins , Reuters

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva

FOTO: Bob Strong, Reuters

Nechyběl ani íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád

FOTO: ČTK/AP

Venezuelský prezident Hugo Chávez

FOTO: Ints Kalnins , Reuters

Západem kritizovaný prezident Zimbabwe Robert Mugabe

FOTO: ČTK/AP