Objevy by mohly přispět k vývoji nové terapie, která by se obešla bez vedlejších účinků. Měly by také pomoci ke stanovení včasné a přesné diagnózy i k předcházení nádorovým onemocněním.

S objevem přišel tým Mika Strattona z britského institutu Wellcome Trust Sanger Institute (WTSI). Srovnával geny rakovinných buněk pacientů s nádorem plic a s melanomem s jejich zdravými buňkami. Vědci při tom objevili mutace, které jsou pro tato nádorová onemocnění charakteristické. "Jsou to nejdůležitější druhy rakoviny západního světa, u nichž jsou známi hlavní původci," uvedl Stratton.

Na rakovinu plic ročně ve světě umírá 1,3 miliónu lidí. Hlavním původcem je podle vědců většinou tabákový kouř. U zhoubné rakoviny kůže, jíž ročně podlehne kolem 40 000 osob, je to UV záření.

Historie buněk

Podle Strattona se díky sestavení genové mapy rakovinných buněk podařilo nahlédnout do minulosti nádorů. "Mohli jsme sledovat vliv kouření a slunečního záření, jaký měly - léta před tím, než byl tumor viditelný - na genetický materiál," řekl Stratton. Podle studie by měl průměrný kuřák počítat po každé patnácté cigaretě v genetické informaci svých plic s chybou, kterou buňky už nedokázaly opravit. "V naší analýze jsme mohli rozeznat zoufalé pokusy genomu bránit se poškození, které mu působí tabákový kouř a UV záření," řekl Stratton.

Stratton a jeho kolegové patří do Mezinárodního konsorcia genomu rakoviny (ICGC), v němž je deset států. Cílem tohoto uskupení, které vzniklo v roce 2008, je probádat změny v genech u 50 nejčastějších nádorových onemocnění.

V dalším kroku po sestavení genetických map rakovinných buněk by se podle Andyho Futreala z badatelského týmu měli vědci zaměřit na to, aby mezi tisícovkami mutací odhalili ty, které spouštějí degeneraci buněk.