Údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení a hrozba jejich použití Irákem byl hlavní argument, kterým byla invaze z roku 2003, vedená Spojenými státy s Blairovou Británií po boku, zdůvodňována. Po svržení prezidenta Saddáma Husajna se žádné takové zbraně nenašly.

Na otázku, zda by byl Británii zapojil do irácké války, i kdyby Saddám Husajn neměl zbraně hromadného ničení, Blair řekl: "Byl bych si dál myslil, že je správné ho svrhnout. Samozřejmě bychom byli použili a rozvinuli jiné argumenty, pokud jde o charakter hrozby" (kterou Saddám představoval).

Rozhovor s ním bude BBC vysílat v sobotu, některé pasáže byly ale s předstihem zveřejněny dnes.

"Idea byla, že (Saddám) představuje pro region hrozbu, čehož byl samozřejmě součástí vývoj zbraní hromadného ničení, a použil chemických zbraní proti vlastnímu obyvatelstvu, to bylo samozřejmě v mém duchu nejdůležitější," řekl dále Blair. On sám v době, kdy napětí kolem Iráku vrcholilo, mimo jiné prohlásil, že Irák je schopen použít zbraní hromadného ničení během 45 minut.

K Saddámu Husajnovi také řekl, že si nemůže "reálně myslit, že bychom na tom byli lépe, kdyby byli on a jeho dva synové ještě u moci, ale je to neuvěřitelně těžké... Musil jsem přijmout rozhodnutí."

Okolnosti britské účasti na irácké válce nyní vyšetřuje zvláštní komise. Blair před ní má vypovídat začátkem příštího roku.