Nevěrohodnost lze podle Jaruzelského vyvodit už ze samotného zdroje informace, kterým prý byl tehdejší vrchní velitel spojených vojsk Varšavské smlouvy Kulikov. Ten byl prý vždy mezi ruskou vojenskou elitou považován za "jestřába" a osobně se zasazoval za intervenci sovětské armády v Polsku.

Bývalý šéf Solidarity, později Jaruzelského nástupce ve funkci polského prezidenta Lech Walesa, reagoval na informace o Jaruzelského údajné snaze vymoci si zásah sovětské armády požadavkem na pohnání bývalého šéfa státu před soud. "Pokud se to potvrdí, pak musí být obžalován z velezrady," řekl Walesa televizní stanici TVN24.

Podle IPN prokazuje Jaruzelského žádost o intervenci přepis záznamu jeho telefonického rozhovoru, který v noci z 8. na 9. prosince vedl s velitelem vojsk Varšavské smlouvy Kulikovem. Záznam z rozhovoru Jaruzelského s Kulikovem získal ústav z druhé ruky od maršálova pobočníka Viktora Anoškina, který ho pořídil do svého osobního zápisníku.

Riskantní zásah

Podle přepisu Jaruzelski v telefonátu s poukazem na rozrůstající se stávkové hnutí Solidarity a možnost velkých demonstrací prohlásil, že "kdyby se to mělo týkat celé země, pak nám vy (SSSR) musíte pomoci". Kulikov věc předložil sovětskému politbyru, které vojenský zásah odmítlo jako příliš riskantní. Proti byl i tehdejší šéf KGB Jurij Andropov.

Podle poslance za Svaz demokratické levice Jerzyho Wenderlicha se tehdy Jaruzelski stal obětí sporů mezi dvěma znepřátelenými tábory uvnitř komunistické strany. "Jestřábi" chtěli, aby v Polsku zakročil Sovětský svaz, umírněné křídlo ve straně zastávalo názor, že vnitřní konflikt je třeba vyřešit vlastními silami.

Na začátku 80. let ztrácela polská komunistická strana půdu pod nohama. Sílila moc nezávislého odborového hnutí Solidarita a vládnoucí strana rychle přicházela o kontrolu nad organizovanými pracujícími a tím i o svoji legitimitu jako "vedoucí síly" při budování komunismu v Polsku. Vyhlášení výjimečného stavu v noci ze 12. na 13. prosince 1981 tak bylo pro polské komunistické vedení posledním prostředkem, který mělo k dispozici.

Výjimečný stav trval formálně do července 1983, o život během něho přišlo okolo 90 lidí a další tisíce osob, včetně vůdce Solidarity Lecha Walesy, byly internovány. V dubnu 2007 byla proti jeho hlavním iniciátorům a vykonavatelům včetně Jaruzelského vznesena obvinění ze spáchání zločinů a porušení tehdejší ústavy. Soudní řízení začalo loni na jaře, krátce nato ale soud obžalovací spis vrátil k doplnění a proces se hlavně kvůli špatnému zdravotnímu stavu 86letého generála vleče. Jaruzelski opakovaně vyjádřil přesvědčení, že vyhlášením výjimečného stavu zachránil Polsko před hrozící vojenskou intervencí. Jeho obětem se omluvil.