Kritiku vyvolal také dánský návrh závěrečného dokumentu, který počítá se snížením emisí do roku 2050 o polovinu oproti roku 1990.

Su, jehož země je největším světovým znečišťovatelem ovzduší, zdůraznil, že plány Washingtonu, Bruselu a Tokia na omezování emisí zaostávají za doporučením klimatického panelu OSN snížit do roku 2020 množství vypouštěných plynů o 25 až 40 procent oproti stavu v roce 1990. Jedině tak se podle panelu podaří odvrátit negativní dopady globálního oteplování.

Podle Sua nestojí americký závazek snížit emise do konce příštího desetiletí oproti stavu v roce 1990 o tři procenta za povšimnutí. Za dostatečný nepovažuje ani záměr EU omezit do roku 2020 emise o minimálně 20 procent a Japonsko si podle něj pro svůj slib 25 procent klade nereálné podmínky.

Obama navrhuje čtyři procenta

Podle dřívějších informací Bílého domu přiveze americký prezident Barack Obama do Kodaně závazek, že USA sníží emise do roku 2020 o 17 procent, ovšem oproti stavu v roce 2005. V porovnání s rokem 1990, který se běžně bere za základ, je to snížení jen o tři až čtyři procenta. EU již dříve deklarovala, že v případě podpory ze strany dalších vyspělých států chce svůj závazek zvýšit až na 30 procent.

Mezi delegáty dnes koloval devítistránkový návrh závěrečného dokumentu, který vypracovala hostitelská země. Dánsko v něm účastníky vyzývá, aby podpořili cíl snížit celosvětové emise do roku 2050 o minimálně 50 procent ve srovnání s rokem 1990. Blíže tento cíl ale neupřesňuje, ani ho nedoplňuje finančními nároky. V textu podle DPA stojí pouze to, že pro rozvojové země bude třeba v letech 2010 až 2012 urychleně vynaložit pomoc ve výši 30 miliard dolarů.

Obsah návrhu si ale vysloužil kritiku od účastnických zemí i mezinárodních organizací. "Omezení o 50 procent do roku 2050 nemá smysl, dokud nemáte střednědobý cíl. S ním by to mohlo být rozumné číslo," prohlásil podle Reuters vedoucí brazilské delegace Sergio Serra. Jeho země prý za takové situace tento dlouhodobý závazek nepodpoří.