Článek
„Určitě by bylo fajn, kdyby došlo k uzavření jednání o nové smlouvě START a určitě by bylo milé, kdyby se ceremonie podpisu odehrávala v Praze, ale současný stav jednání těmto spekulacím zatím nenahrává,“ řekl na otázku Práva ministr zahraničí Jan Kohout.
Ministr se podle svých slov informoval o stavu jednání, která stále probíhají a „úvaha o Praze jako možném místu setkání v horizontu několika málo dní se zatím jeví jako přání otcem myšlenky, než realitou, ale nechci vylučovat nic," dodal.
Nechci vylučovat nic. Organizace bychom se zhostili dobře.
Mluvčí české diplomacie Milan Řepka řekl, že pokud by Česká republika byla oslovena, jistě by takovou věc dokázala zabezpečit.
Ruští novináři v NATO potvrzují zprávy o tom, že k podpisu se uvažuje o některé malé evropské zemi. Tisková služba Kremlu Radiožurnálu potvrdila, že do úvahy přicházejí Praha, Ženeva nebo Stockholm. Její pozdější vyjádření však tyto volby zamlžily.
Symbol oživení vztahů
Ruské ministerstvo zahraničí v pátek potvrdilo, že dohody o nástupnickém dokumentu smlouvy START 1 se chýlí ke konci. Podle některých zpráv budou ale konzultace obou stran v Ženevě pokračovat i po 5. prosinci, kdy smlouva START 1 z roku 1991 končí.
Prezident Barack Obama svůj záměr přispět ke světu bez jaderných zbraní formuloval právě v Praze při své dubnové návštěvě. Na nástupci START 1 se prezidenti USA a Ruska dohodli v polovině roku.
Obě strany se vyjadřují optimisticky o nové smlouvě od červencového summitu Medvěděv-Obama v Moskvě. Tam byly stanoveny dva cíle: snížení maximálního počtu jaderných hlavic na úroveň 1500 až 1675 (oproti smlouvě START, kde to bylo maximálně na 2200) a na snížení počtu jaderných nosičů (mezikontinentálních raket, ponorek a strategických bombardérů) na 500 až 1100 na každé straně.
Podpis nové odzbrojovací dohody má symbolizovat oživení rusko-amerických vztahů, které byly zmraženy za vlády předchozího amerického prezidenta George Bushe.
| Jaderné odzbrojování USA a Ruska |
|---|
| Dohody o omezování jaderných zbraní mezi USA a Ruskem se táhnou od éry Sovětského svazu a studené války. První rozhovory o snižování arzenálů se datují do šedesátých let. Tehdy měla každá země k dispozici přes 30 tisíc nukleárních hlavic. |
| První významnou dohodou byla SALT. Zkratka z anglického Strategic Arms Limitation Talks (Rozhovory o omezení strategických zbraní) naznačuje, že nešlo o redukování počtu hlavic, nýbrž omezování rozšiřování arzenálů. Dohoda SALT II z roku 1979 nebyla sice plně ratifikována, ale byla dodržovaná, a to dokud během svého druhého funkčního období americký prezident Ronald Reagan nepřekročil její limity. |
| Klíčovým zlomem pak byla jednání Reagana se sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Po dohodě ze summitu v Reykjavíku se země zbavily celkem více než 2 600 střel. |
| Dohodu v červenci 1991 nahradila smlouva START. V roce 2002 navíc prezidenti USA George Bush a Ruska Vladimir Putin podepsali Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT). V té se obě strany zavázaly snížit svůj jaderný arzenál o 1700 až 2200 hlavic. |