"Ano, žádáme o změnu. Název Gruzie nemá s naší zemí nic společného, neznamená nic," řekl Vašadze pobaltské tiskové agentuře BNS. Místo toho navrhl Litevcům zavést v jejich jazyce název "Georgija".

Již dříve prý Tbilisi navrhlo obdobnou změnu Estoncům. Místo dosavadního Gruusia by estonština měla zavést formu "Georgia".

Postsovětské vyrovnávání

Pobaltské státy se stejně jako Gruzie od Sovětského svazu odtrhly až počátkem 90. let, a také ony prošly svou fází "odrušťování". Tbilisi doufá, že proto budou mít vůči jeho požadavku na změnu názvu určité pochopení.

V gruzínštině se země jmenuje Sakartvelo. První počátky gruzínského státu pocházejí už ze 4. století před naším letopočtem, kdy na zdejším území vznikl starověký gruzínský stát Kartli. Území později obsadili Římané, po nich patřil k Byzantské říši, později k sasánovské (íránské) a pak arabské. Z té se Gruzíni pomocí Byzance vymanili v 9. století a kolem roku 1000 nastává slavné období velkého gruzínského království.

V následujících stoletích se země rozdrobila a vzrostl vliv turecké říše natolik, že docházelo k islamizaci obyvatel. Zbylá knížectví tomu čelila příklonem k Rusku, které během 19. století postupně anektovalo celou Gruzii. Rychle se z toho vyvinulo nové nebezpečí: rusifikace země natolik zesílila, že se obyvatelstvo začalo bouřit.

Po revoluci v Rusku se Gruzie v roce 1918 odtrhla a bolševici nakonec stát smluvně uznali, za několik let ale už zaútočili a celé Zakavkazsko připojili. S rozpadem SSSR se Gruzie v listopadu 1990 opět osamostatnila. V srpnu 2008 začala rusko-gruzínská válka o Jižní Osetii a Gruzie utrpěla porážku. Ruské jednotky v Jižní Osetii a Abcházii označuje Tbilisi za okupaci částí gruzínského území. Vztahy mezi Ruskem a Gruzií zůstávají dlouhodobě napjaté.