V letech 2000 až 2008 rostla hladina moří v důsledku tání grónských ledovců v průměru o 0,46 mm ročně. Nebylo to ovšem rovnoměrné, od roku 2006 hladina stoupala o 0,75 mm ročně.

„Ukazuje se, že tání ledu se urychluje a to přispívá k růstu hladiny moře, u níž je také vidět, že se její stoupání akceleruje,“ uvedl Michiel van den Broeke z utrechtské univerzity.

Podle něj současný vývoj jde daleko za prognózy klimatologů ohledně stoupání hladiny moří do roku 2100.

Led na okrajích taje dvakrát rychleji

Z jiné analýzy satelitních dat plyne, že 81 ze 111 grónských ledovců jich taje dvakrát rychleji než pomalu se pohybující led za nimi.

Podle van der Broekeho je urychlování tání ledovců na okraji pokrývky snadno vysvětlitelné. Voda v tekutém skupenství absorbuje více slunečního záření a méně ho odráží než led. To vede k dalšímu tání ledovců. Působí na ně teplo zdola. Jasně to ukazují i satelitní záběry, kdy led taje především v nižších polohách na jihovýchodě, jihozápadě a severozápadě. Ve vyšších polohách, kde je vzduch chladnější, protože není ohříván mořen, není tání tak rychlé.

„Od roku 2000 je jasně vidět, že se ztráta ledu urychluje. Je to docela jednoduché. Oteplování Grónska vede k tomu, že se tání akceleruje, podtrhl vědec, který je zklamán tím, že výzkumný projekt Grace zaměřený na získávání dat z Grónska a Antarktidy poběží už jen dva další roky a nemá náhradu.