O potřebě zřídit i v Rusku vojenskou policii se mluví od počátku 90. let. O účelnosti takového kroku hovořil i předchozí prezident, nynější premiér Vladimir Putin, když na počátku roku 2006 vypukl skandál okolo zmrzačení vojína Andreje Syčeva. Toho jeho déle sloužící kolegové v sibiřské jednotce zbili tak surově, že mu lékaři museli amputovat obě nohy a pohlavní orgány.

"Příčinou průtahů s vytvořením vojenské policie je odpor vojáků, zejména velitelů jednotek, kteří dosud mohou tajit přestupky v podřízených jednotkách díky tomu, že prvotním vyšetřováním pověřují oddané důstojníky," napsal list Vedomosti.

V ukrajinské armádě byla vojenská policie zřízena už před šesti lety a tento krok pomohl snížit počet případů šikany až o 40 procent, uvedl Putin. Na 186 000 ukrajinských vojáků ale dohlíží 6000 policistů, a tak se plánované množství ruských vojenských policistů na první pohled jeví nedostatečným.

Pochyby budí i to, že nová složka nemá být podřízena vojenské prokuratuře či ministerstvu spravedlnosti, jak navrhují ochránci lidských práv, ale náměstkovi ministra obrany.

Podle vojenské prokuratury případů šikany v ruské armádě prý ubývá, i když dosud nelze hovořit o vítězství nad "mazáctvím". Jen letos bylo za tyto delikty odsouzeno více než 800 vojáků. I dva ruští vojáci, kteří letos zběhli od svých jednotek do Gruzie, vysvětlovali dezerci tím, že byli vystaveni tvrdé šikaně.