"Ačkoli život tam nebyl nalezen, učí nás tento výzkum mnoho důležitých a užitečných věcí o našem světě, které mají vliv na filozofii a teologii," řekl tisku ředitel vatikánské astronomické observatoře José Gabriel Funes.

Seminář byl uspořádán u příležitosti Mezinárodního roku astronomie. Na pozvání Pontifikální akademie věd se jej zúčastnila třicítka astronomů, biologů, fyziků, geologů a chemiků.

Pozvaní vědci byli experti ve svém oboru, "nežádali jsme od nich křestní list", zdůraznil Funes, aby ukázal otevřenost církve v těchto otázkách.

Profesor Chris Impey, astronom z Arizonské univerzity, řekl, že si je jist, že za několik let, rozhodně nejpozději za jednu generaci, nalezneme formy života ve vesmíru, ať už to bude ve sluneční soustavě nebo mimo ni. Připomněl, že vesmír je tvořen uhlíkem, vodou a energií a že toho je ve vesmíru mnoho. Připomněl, že ve výzkumu planet bylo dosaženo neuvěřitelného úspěchu: v roce 1995 byla objevena první planeta mimo sluneční soustavu a nyní jich známe přes 400.

Mimozemšťané by mohli být bez prvotního hříchu

Argentinský jezuita Funes je spíše skeptický pokud jde o možnost, že by byly brzy objeveny další formy života. V roce 2008 však prohlásil, že víra v Boha je slučitelná s vírou v mimozemšťany, a dokonce řekl, že by mohla existovat planeta obydlená bytostmi, které se neprovinily prvotním hříchem.

Astrofyzička z francouzského Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) uvedla, že máme ty největší naděje nalézt život ve sluneční soustavě spíše než jinde. "Pokud existuje, nalezneme jej brzy," řekla a zdůraznila, že v astrobiologii denně realita překračuje představivost.

Profesor Jonathan Lunine, fyzik z univerzity Tor Vergata v Římě, zdůraznil, že existence nějaké formy mimozemského života ještě nebyla prokázána a možná nikdy nebude, vědci však nyní mají představu, kde by ji bylo možné nalézt.