Ohledně chabých vyhlídek Blaira se agentury mimo jiné odvolávají na slova francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který dal najevo, že Blairova kandidatura, byť nevyslovená, byla špatně načasována.

"Jména z první vlny nejsou nutně ta, která se prosadí v poslední," řekl Sarkozy na otázku novinářů. "Každý ví, jakou úctu a jaké přátelství k Tonymu Blairovi chovám," řekl Sarkozy, ale dodal, že "ještě je příliš brzy na to, aby se Francie vyslovila".

Prohlásil pak, že se s německou kancléřkou Angelou Merkelovou dohodli, že budou podporovat stejného kandidáta, a zdůraznil význam společného postupu obou zemí "v tak důležité otázce". Francie a Německo jsou tradičně považovány za motor Evropské unie.

Nominací příštího "prezidenta" a "ministra zahraničí" unie se má zabývat její mimořádný summit, který bude svolán, až český prezident Václav Klaus podepíše lisabonskou smlouvu, která zřízení obou funkcí předpokládá.

AFP: uspět by mohl Balkende

Na "prezidenta EU", formálně předsedu Evropské rady, je asi půltuctu kandidátů, z nichž většina to otevřeně neřekla. Kromě Blaira jsou to například lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, bývalý irský premiér John Bruton, bývalá lotyšská prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová a Nizozemec Balkenende.

Ten v pátek zopakoval, že "není kandidát", ale nevyloučil, že by jím jednou být mohl. "Nevím, co se stane," řekl na otázku novinářů, zda by někdy kandidovat mohl. Podle diplomatů, na něž se AFP odvolává, by ale Balkenende přes své nynější odmítání mohl být tím, na němž by se všichni shodli.