Hlavní obsah

Slovensko nechce výjimku jako ČR

Právo, Novinky, Michal Mocek
Brusel
Aktualizováno

Slovensko nechce výjimku jako ČR, ale do závěrů summitu chce výkladové pravidlo pro tematiku dekretů, aby bylo jasné, že se Benešových dekretů není třeba obávat. V Bruselu to uvedl slovenský premiér Robert Fico.

Foto: Jan Koller, ČTK

Slovenský premiér Robert Fico

Článek

„My nikdy nebudeme obírat lidi o práva, která jsou garantována unijní listinou základních práv, protože mezi touto listinou a dekrety není žádný vztah. To, co dnes dělá ČR, považujeme absolutně za její vnitřní záležitost. Pokud se česká vláda rozhodne dobrovolně vzdát listiny základních práv, je to vnitřní věc ČR, do toho nám nic není. Pokud ČR nechce, aby lidé měli výhody, které mohou požívat z této listiny, proč my bychom měli do toho mluvit," uvedl Fico.

"My teď pracujeme na tom, aby v závěrech summitu byla interpretace, že není žádný vztah mezi listinou práv a Benešovými dekrety. Tam opravdu stačí poukázat jen na některá ustanovení listiny," doplnil premiér s tím, že "ČR nejde žádnou cestou výjimek pro Benešovy dekrety, tam nic takového není. To se týká jen listiny základní práv".

Slovensko chce proto mít v závěrech summitu výkladové pravidlo pro tematiku dekretů, aniž by zmiňovalo retroaktivitu.

Maďaři stále zvažují veto

Na bruselském summitu má být vyjednána výjimka pro ČR z uplatnění Listiny základních práv EU, která má mimo jiné zaručit, že nebudou prolomeny Benešovy dekrety a sudetští Němci se nebudou moci domáhat majetků v ČR. Výjimku požadoval český prezident Václav Klaus, který jako jediná hlava členského státu EU dokument nepodepsal. Znění výjimky formulovali Švédové a má se projednávat na čtvrteční večeři na úvod summitu.

Maďarsko tento týden vyjádřilo s výjimkou nesouhlas. Ministr zahraničí Péter Balázs uvedl, že o případném vetu se jeho země rozhodne až během večerního jednání. [celá zpráva]

Výjimku z uplatnění Listiny základních práv EU mají Polsko a Velká Británie:
Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.
Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království.

Reklama

Související články

EU kontruje, chce záruky po Klausovi

Švédské předsednictví požaduje po Praze záruky, že prezident Václav Klaus podepíše Lisabonskou smlouvu, pokud získá Česká republika výjimku z listiny...

Výběr článků

Načítám