Článek
Podle listu nové požadavky bosenských Srbů na nezávislost a varování, že je nemožné udržet zemi v současném stavu, vyvolávají obavy z opakování etnických střetů, které si v letech 1992 až 1995 vyžádaly životy 110 000 lidí.
Krizi vyvolaly rozdílné názory na novou ústavu, která by nahradila tu z roku 1995. Země je od té doby rozdělena na dvě částečně samostatné entity - Republiku srbskou a chorvatsko-muslimskou Federaci Bosny a Hercegoviny.
Společnou mají armádu, policii, měnu a ústřední vládu, která je slabá a její činnost často brzdí spory mezi etniky. V zemi proto působí vysoký představitel mezinárodního společenství, který má pravomoci zákony vnutit, jestliže se na nich zákonodárci nedohodnou.
Srbské skupiny s novou ústavou nesouhlasí a tvrdí, že reforma systému má podkopat jejich pozici vůči Bosňákům a Chorvatům a dostat je pod silnější centrální vládu. Premiér Republiky srbské Milorad Dodik zároveň uvedl, že Bosna je neudržitelná a mezinárodní společenství to prý nakonec pozná. Dodik vyzval k referendu ohledně zmínky o sebeurčení v ústavě, což by mohlo dláždit cestu k budoucímu vyhlášení nezávislosti na Bosně.
Představitel bosenských muslimů Sulejman Tihić uvedl, že se bojí možné nové války: „Jestliže to takhle půjde dál, nastane bezpochyby konflikt“.
V úterý mají v Sarajevu s místními představiteli jednat ministr zahraničí Carl Bildt, eurokomisař pro rozšíření unie Olli Rehn a náměstek americké ministryně zahraničí Jim Steinberg. Zdůrazňují potřebu ústavní reformy, jestliže má Bosna a Hercegovina vstoupit do EU a zařadit se do struktur NATO. „Do Evropské unie nemůže žádný kvazi-protektorát,“ řekl k tomu Rehn.