Článek
Někdejší vrcholný politik připomněl, že hned po smrti svého předchůdce Konstantina Černěnka v roce 1985 sdělil šéfům zemí Varšavské smlouvy, kteří přijeli na pohřeb, že tehdejší Sovětský svaz nebude už zasahovat do jejich vnitřních záležitostí.
"A nikdy jsme neintervenovali. Pokud bychom to udělali, pravděpodobně bych tu s vámi nebyl. O tom vás mohu ujistit. Zažili bychom patrně třetí světovou válku. V té době byla Evropa plná jaderných zbraní. Na obou stranách železné opony bylo kolem dvou milionů vojáků. Jednoduše si představte, co by se stalo, kdybychom použili sílu," prohlásil Gorbačov.
Pád Berlínské zdi jej prý nepřekvapil, protože viděl pnutí ve východoněmecké společnosti, když byl na oslavách 40. výročí Německé demokratické republiky na podzim 1989. Naopak se divil, že tehdejší východoněmecký vůdce Erich Honecker nic nevidí nebo nechce vidět.
Tak rychlý konec nečekal
Ani Gorbačov prý ale nepředvídal, že by všechno šlo tak rychle. Při setkání s novináři po schůzce s tehdejším západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem ještě v červnu 1989 vyslovil názor, že sjednocení Německa bude záležitostí až 21. století.
Gorbačov podle svých slov nečekal, že odpor k reformě komunistického režimu, takzvané perestrojce, přímo v tehdejším SSSR vyústí nakonec v pokus o státní převrat v roce 1991. Prý se svými spolupracovníky nebezpečí podcenil a měl patrně jednat tvrději, aby tomu vůbec zabránil.
Rusko obrodný proces nezvládlo
Gorbačov nesouhlasí s názorem, že nostalgie po někdejším Sovětském svazu v Rusku ještě převažuje. Připomněl průzkum veřejného mínění z roku 2005, ve kterém prý 55 procent dotázaných Rusů souhlasilo s tím, že změny nastat měly. Gorbačov si také nemyslí, že Stalin by byl nyní populárnější než v minulosti. Podobizny někdejšího sovětského diktátora na některých demonstracích prý ale znamenají, že Rusko úplně nezvládlo proces změn.
Důkazem toho je prý i vývoj za současné vlády tandemu prezidenta Dmitrije Medvěděva a premiéra Vladimira Putina. Gorbačov ocenil, že Putin během svého prvního prezidentského období zastavil hrozící rozpad Ruska a stabilizoval situaci.
"Ale nevidím opravdové úsilí o modernizaci. To je hlavní problém. Podmínky byly přitom příznivé díky zvýšení ceny ropy. Ale mám pochybnosti o tom, jakým způsobem byly využity miliony petrodolarů. Myslím si, že se těmi penězi hlavně plýtvalo a nevyužilo se jich k modernizaci země. Měli jednat mnohem dříve, aby zlepšili ekonomickou situaci, zmodernizovali Rusko a také ho zdemokratizovali. Na jednu stranu uhasili požár, na druhou stranu ale udělali chyby," podotkl 78letý Gorbačov. Podle něj Rusko potřebuje nový model rozvoje, což znamená ale také vymýtit korupci, čehož se ale prý také nedosáhlo.
Michail Sergejevič Gorbačov
Narodil se 2. března 1931 rolníkům v obci Privolnoje (Stavropolský kraj). Po válce až do roku 1950 pracoval jako mechanizátor strojní a traktorové stanice. Od roku 1946 až do roku 1992 byl členem Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).
V 50. letech studoval na Moskevské státní univerzitě M. V. Lomonosova práva. Po studiích začal pracovat v komsomolských a stranických funkcích stavropolského kraje.
Roku 1967 získal vědeckou hodnost agronom-ekonom, na Stavropolském zemědělském institutu. Od roku 1970 byl poslanec Nejvyššího sovětu SSSR. Rok poté se stal i členem a posléze i tajemníkem ÚV KSSS.
Od března 1985 až do srpna 1991 byl generálním tajemníkem ÚV KSSS. Od prosince 1989 do června 1991 byl prvním a posledním prezidentem SSSR. Při pokusu o převrat v srpnu 1991 byl i s rodinou internován na Krymu.
V roce 1990 obdržel Nobelovu cenu míru.
V 90. letech se několikrát neúspěšně pokusil vrátit do politiky. Poslední dobou se věnuje zejména přednášení na konferencích.
Změnu přístupu nového amerického prezidenta Baracka Obamy k Rusku ohodnotil Gorbačov příznivě. Označil jej za dobrého partnera v dialogu a vyslovil názor, že takového si přejí i ruští nejvyšší představitelé, takže budou chtít přijmout jeho nabízenou ruku.