Tři bývalé sovětské republiky v Pobaltí před pěti lety navzdory silnému odporu Moskvy vstoupily do NATO a staly se i členy Evropské unie. Bylo tím korunováno jejich úsilí o pevnější vztahy se Západem poté, co se po 50 letech sovětské vlády osvobodily.

"Velmi dobře chápu obavy pobaltských států," řekl Rasmussen novinářům. "Myslím si ale, že když se nám podaří zmírnit napětí a zlepšit naše vztahy s Ruskem, zlepší se tím celková bezpečnostní situace v Evropě a prospěje to i pobaltským státům."

V rozhovoru pro litevský list Lietuvos rytas, z něhož cituje agentura AFP, šéf NATO řekl, že nepovažuje Rusko za hrozbu pro pobaltské státy, ani pro ostatní členy aliance. Dodal, že dostal z Moskvy jasné signály o jejím zájmu odstartovat nové vztahy s aliancí.

Rasmussen propaguje i spolupráci s Ruskem

Bývalý dánský premiér chce při nynější cestě ujistit pobaltské státy o podpoře NATO. Chce je ale také upozornit, že aliance potřebuje těsnější angažovanost Ruska, mimo jiné kvůli Afghánistánu.

"Doufám, že Rusko nakonec připustí, že NATO není hrozbou," řekl v projevu na vilniuské univerzitě.

Rasmussen navštívil vojenskou základnu Zokniai na severu Litvy, odkud startují stíhačky NATO hlídkující nad všemi třemi pobaltskými republikami. Ty požádaly již před vstupem do NATO o poskytnutí letecké ochrany svého vzdušného prostoru, protože samy nemají žádné stíhačky. V hlídkování se střídají jednotlivé členské země vybavené příslušným letectvem, mezi nimi i česká armáda.