Výbor amerického prezidenta ocenil „za jeho mimořádné snahy řešit problémy s důrazem na právo, dialog. Předseda poroty připomněl mimo jiné jeho angažovanost při snižování jaderných arzenálů či hledání řešení blízkovýchodní krize a oteplování klimatu. Mluvčí odmítl, že by šlo o politické nebo populistické rozhodnutí. Na otázku, co si o tom bude myslet Čína či Rusko, odpověděl, že to je na nich. 

Námitku, že je Obama v úřadu teprve rok, odvětil, že porota dala prezidentovi cenu za jeho mimořádný přístup a nekalkulovala, co by se mohlo stát v budoucnosti. "Doufáme, že tato cena podpoří jeho snahy," vysvětlil. Na otázku ohledně možného navýšení počtu vojáků v Afghánistánu reagoval, že může mít názor, ale nikoliv jako předseda komitétu.

Barack Obama v čase vyhlášení ceny o vítězství nevěděl. Porota ho vzhledem k časovému posunu nechtěla budit.

Barack Obama (uprostřed) přihlíží, jak si izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu (vlevo) a palestinský prezident Mahmúd Abbás podávají ruce.

Barack Obama (uprostřed) přihlíží, jak si izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu (vlevo) a palestinský prezident Mahmúd Abbás podávají ruce.

FOTO: Kevin Lamarque, Reuters

Favoritem byl Tsvangirai

Mezi více než 200 kandidáty byla Ingrid Betancourtová, politička s francouzsko-kolumbijským občanstvím, která loni po letech věznění unikla levicovým povstalcům FARC, čínský disident Chu Ťia, jenž loni získal Sacharovovu cenu Evropského parlamentu, afghánská lékařka Sima Samarová, jordánský princ Ghází bin Mohammed či zimbabwský premiér Morgan Tsvangirai, jenž byl považován za favorita.

Laureát získá zlatou medaili, diplom a deset miliónů švédských korun (25 mil. Kč). Ceny by měl převzít 10. prosince, v den výročí smrti zakladatele ceny, švédského vynálezce Alfreda Nobela.

Obama je po Theodoru Rooseveltovi, Woodrowu Wilsonovi a Jimmy Carterovi čtvrtým prezidentem USA, který cenu získal. 

Loni Nobelovu cenu za mír obdržel finský diplomat Martti Ahtisaari. [celá zpráva]