"Ve středu není podpis možný. Prezident se do Varšavy vrátí velmi pozdě z oficiální návštěvy Bukurešti," řekl Handzlik, který má v prezidentské kanceláři ona starosti mezinárodní politiku. Doplnil, že termín ještě nebyl stanoven, podle něj však k tomu dojde brzo. 

"Neexistuje žádný tajný termín. Datum podpisu prostě ještě nebylo stanoveno. Je to ale otázka dnů, nikoli týdnů," řekl tiskové agentuře AFP.

Dziennik Gazeta Prawna svou informaci o středečním podpisu opíral o výrok jiného prezidentova spolupracovníka, podle nějž údajně Kaczyński "podepíše lisabonskou smlouvu ve středu, po svém návratu z Rumunska".

Prezident Kaczyński už dříve slíbil, že smlouvu podepíše poté, co ji ve druhém referendu schválí Irové. Irsko přijalo Lisabon v pátečním hlasování, pro se vyslovilo 67,1 procenta občanů. Dokument má reformovat instituce Evropské unie po jejím rozšíření na 27 členských zemí. 

Polsko zvažovalo vyčkat

Podle listu Kaczyński plánoval ještě před podpisem setkání s premiérem Donaldem Tuskem. Měli jednat, zda by pro Polsko nebylo výhodné s ratifikací vyčkat. Země by takto mohla získat významnější post pro svého eurokomisaře. Po odhalení aféry kolem chystaného loterijního a sázkového zákona tento návrh padl. [celá zpráva]

Jedinou zemí, kde zatím nebude ratifikace smlouvy dokončena, tak zůstane Česká republika. Český prezident Václav Klaus s podpisem čeká na výrok Ústavního soudu, zda dokument neporušuje ústavu. V případě, že by s podpisem otálel, se dá očekávat silný tlak na něj i na ČR ze strany EU.

Předseda britské konzervativní strany David Cameron naopak v dopise Klause požádal, aby s podpisem počkal. Po volbách, v nichž zřejmě zvítězí, hodlají vypsat referendum o Lisabonské smlouvě pokud ještě smlouva nevstoupí v platnost. Britové by ji v referendu podle průzkumů potopili. [celá zpráva]

Premiér Jan Fischer věří, že smlouva vejde v platnost do konce roku. Ve středu bude osud Lisabonu projednávat v Bruselu, kam ho na společnou schůzku s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem pozval švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

Co unii čeká v případě schválení
Současným eurokomisařům skončí koncem října mandát a EU potřebuje sestavit novou komisi. Kvůli zpoždění ratifikačního procesu však nová komise nebude schopna zahájit činnost do ledna.
Lisabonská smlouva stanovuje 27 komisařů - jednoho za každou zemi. Jestliže ale nebude do ledna smlouva platit, EU může zvolit sestavu, která nebude kolidovat s minulou smlouvou z Nice. Komisařů by bylo 26 a jeden zástupce by dostal post nejvyššího představitele pro zahraniční politiky, čímž by automaticky získal také členství v komisi. V praxi by však jedna země o eurokomisaře přišla.
Dvěma novými úřady - „ministra zahraničí“ a prezidenta Evropské rady - se bude zabývat summit EU na konci října. O kandidátech na prezidenta se zatím příliš nemluvilo, výjimkou je bývalý britský premiér Tony Blair, jehož kandidaturu podporuje Británie.