Hlavní obsah

Klaus nakonec tlaku ustoupí, píše polský tisk

Evropské deníky se po irském referendu, v němž byla schválena Lisabonská smlouva, zaměřují na postoj českého prezidenta Václava Klause, na jehož podpisu nyní závisí osud smlouvy. Podle polského tisku Klaus nakonec ustoupí, varují však před tlakem na Prahu, aby se nezatvrdil. Frankofonní listy naopak zmiňují potřebu tlaku a nutnost izolovat Klause.

Foto: Igor Šefr, ČTK

Článek

Polské listy počítají s tím, že český prezident Lisabonskou smlouvu o reformě Evropské unie nakonec podepíše, jakmile český ústavní soud vynese svůj verdikt. Gazeta Wyborcza však varuje, že "nejeuroskeptičtější hlavu členského státu EU" by odradilo, kdyby evropští vůdci ztratili nervy a začali Praze vyhrožovat.

"Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," cituje list názor experta Dominika Hierlemanna z Bertelsmannovy nadace.

"Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," cituje list názor experta Dominika Hierlemanna z Bertelsmannovy nadace.

"Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," cituje list názor experta Dominika Hierlemanna z Bertelsmannovy nadace. Deník dodává i názor vůdce zelených v Evropském parlamentu Daniela Cohna-Bendita, podle něhož se Václav Klaus sice "chová jako stalinista", když se staví proti parlamentu, prvnímu verdiktu Ústavního soudu a většině veřejnosti, ale nakonec jej ovlivní podpis polského prezidenta pod smlouvou, jakož i hrozba, že by Češi mohli přijít o svého evropského komisaře.

"Na Klause nepůsobí ani hrozby, ani odměny. Vůdcové EU by měli sedět potichu a čekat, až v souladu s českým právem bude muset ratifikaci podepsat," cituje list názor experta Dominika Hierlemanna z Bertelsmannovy nadace. Deník dodává i názor vůdce zelených v Evropském parlamentu Daniela Cohna-Bendita, podle něhož se Václav Klaus sice "chová jako stalinista", když se staví proti parlamentu, prvnímu verdiktu Ústavního soudu a většině veřejnosti, ale nakonec jej ovlivní podpis polského prezidenta pod smlouvou, jakož i hrozba, že by Češi mohli přijít o svého evropského komisaře.

Rzeczpospolita je přesvědčena, že Lisabonská smlouva sice projde, ale přinese hořké ovoce, protože už teď Irové hlasovali s pistolí přitisknutou ke spánku, a to je pro demokracii nebezpečný precedens.

Figaro je pro tlak

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament.

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament.

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament. "Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné. Aby byly zmařeny, je zbytečné se pouštět do České republiky. Lepší je prezidenta Klause více izolovat tím, že se (unie) opře o (české) veřejné mínění. Ztratilo se již příliš mnoho času. Nastal čas na přípravu, aby se Lisabonská smlouva začala uplatňovat," stojí v komentáři Le Figaro.

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament. "Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné. Aby byly zmařeny, je zbytečné se pouštět do České republiky. Lepší je prezidenta Klause více izolovat tím, že se (unie) opře o (české) veřejné mínění. Ztratilo se již příliš mnoho času. Nastal čas na přípravu, aby se Lisabonská smlouva začala uplatňovat," stojí v komentáři Le Figaro.

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament. "Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné. Aby byly zmařeny, je zbytečné se pouštět do České republiky. Lepší je prezidenta Klause více izolovat tím, že se (unie) opře o (české) veřejné mínění. Ztratilo se již příliš mnoho času. Nastal čas na přípravu, aby se Lisabonská smlouva začala uplatňovat," stojí v komentáři Le Figaro. Zdá se, že švédské předsednictví pozváním českého premiéra Jana Fischera, který je velkým zastáncem smlouvy, (do Bruselu) chce EU vsadit na to, že postaví české veřejné mínění proti Klausovi, soudí list.

Francouzský list Le Figaro zmiňuje, že nátlak na Klause by neměl být přímý. Podle něj by měl být veden tak, aby se proti němu obrátilo samotné české veřejné mínění. Podle Figara by mohlo veřejné mínění vyburcovat, když by Praha přišla o eurokomisaře, nebo by její eurokomisař měl na starosti bezvýznamný resort. Popřípadě by také mohl českého představitele v komisi odmítnout schválit Evropský parlament. "Klaus by si chtěl proti vůli své vlády a svého lidu vzít smlouvu jako rukojmí, a to během čekání na nástup britských konzervativců k moci. Takové manévry jsou nedůstojné. Aby byly zmařeny, je zbytečné se pouštět do České republiky. Lepší je prezidenta Klause více izolovat tím, že se (unie) opře o (české) veřejné mínění. Ztratilo se již příliš mnoho času. Nastal čas na přípravu, aby se Lisabonská smlouva začala uplatňovat," stojí v komentáři Le Figaro. Zdá se, že švédské předsednictví pozváním českého premiéra Jana Fischera, který je velkým zastáncem smlouvy, (do Bruselu) chce EU vsadit na to, že postaví české veřejné mínění proti Klausovi, soudí list.

List připomíná výrok vůdce irských fundamentalistických katolíků Richarda Greena, který po referendu prohlásil, že odpůrci smlouvy sice prohráli bitvu v Irsku, ale že válka pokračuje. "Doufáme, že český prezident se pustí do dalšího boje, aby umožnil konzervativcům v Británii smlouvu zlikvidovat," cituje jej Le Figaro.

Nadějí Klausova nezávislost

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí.

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí.

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce."

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce."

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce." Tento deník pak českého prezidenta představil následovně: "Jde o zvláštní osobnost, která se na počátku 90. let prezentovala jako thatcheriánský ekonom a která už neskrývá své úzké vztahy s okolím Vladimíra Putina v Rusku."

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce." Tento deník pak českého prezidenta představil následovně: "Jde o zvláštní osobnost, která se na počátku 90. let prezentovala jako thatcheriánský ekonom a která už neskrývá své úzké vztahy s okolím Vladimíra Putina v Rusku."

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce." Tento deník pak českého prezidenta představil následovně: "Jde o zvláštní osobnost, která se na počátku 90. let prezentovala jako thatcheriánský ekonom a která už neskrývá své úzké vztahy s okolím Vladimíra Putina v Rusku." Podle listu je Klaus prezidentem dvou tváří. Na jednu stranu se rád nechává vykreslovat jako jakýsi otec národa, dá si pivo či párek s lidmi na malých vesnicích. Současně je to člověk posedlý aurou svého předchůdce Václava Havla. "Odmítnutím podpisu by mohl zlikvidovat Havlovo dědictví," doplnil La Libre Belgique.

Deník Libération cituje nejmenovaného vysoce postaveného českého diplomata, který řekl, že je nemyslitelné, aby Klaus, který tak lpí na nezávislosti, čekal na britské volby, protože by tím přiznal, že je závislý na zahraničí. Totéž tvrdí i list La Libre Belgique. Podle něj by Klausova snaha izolovat zemi byla příliš evidentní. Označuje Klause za „černého prince držícího za zdmi Pražského hradu ve svých rukou osud evropské konstrukce." Tento deník pak českého prezidenta představil následovně: "Jde o zvláštní osobnost, která se na počátku 90. let prezentovala jako thatcheriánský ekonom a která už neskrývá své úzké vztahy s okolím Vladimíra Putina v Rusku." Podle listu je Klaus prezidentem dvou tváří. Na jednu stranu se rád nechává vykreslovat jako jakýsi otec národa, dá si pivo či párek s lidmi na malých vesnicích. Současně je to člověk posedlý aurou svého předchůdce Václava Havla. "Odmítnutím podpisu by mohl zlikvidovat Havlovo dědictví," doplnil La Libre Belgique.

Belgické deníky připomínají, že kvůli novému podnětu skupiny senátorů k ústavnímu soudu se proces ratifikace zdrží. Největší optimisté doufají ve verdikt do konce října, napsal Le Soir.

Reklama

Výběr článků

Načítám