Smlouvu odmítly jen dva z celkem 43 volebních okrsků. Pro přijetí dokumentu se vyslovilo 67,1 procenta voličů, proti 32,9. Voleb se zúčastnilo 58 procent oprávněných voličů.

Při prvním referendu z loňského června zvítězili odpůrci Lisabonu poměrem 53,4 ku 46,6. Při druhém plebiscitu byla vyšší i účast, k urnám přišlo téměř 58 procent voličů oproti 53 procentům z loňska.

Ministerský předseda Brian Cowen si výsledek pochvaloval. Irové podle něj ukázali odhodlání být v centru evropského dění a odmítli izolaci. Podobný tón zazníval z Bruselu i dalších evropských zemí. Zatímco ovšem irský souhlas s Lisabonskou smlouvou uvítal český premiér Jan Fischer, prezident Václav Klaus podle očekávání vyjádřil zklamání. Bylo to podle něj naposledy, kdy se Irové mohli svobodně k něčemu vyjádřit. [celá zpráva]

 

Irský lid podpořil reformy, aby EU mohla fungovat lépe a efektivněji se vypořádala s globálními problémy, kterým čelíme.irský premiér Brian Cowen

Na potřebě dokončení ratifikačního procesu se shodly i všechny strany zastoupené v parlamentu s výjimkou komunistů.

Unie čeká na Čechy

Pokud bude "Lisabon" v Irsku schválen, bude unie prakticky čekat už jen na Českou republiku. Polský prezident Lech Kaczyński totiž slíbil, že po irském "ano" smlouvu "bez odkladů" podepíše. Zbýval by pak jen podpis českého prezidenta Václava Klause, který čeká na vyřízení stížnosti skupiny senátorů u českého ústavního soudu. Klaus v sobotu na mítinku odpůrců smlouvy před Pražským hradem zopakoval, že počká na stanovisko soudu.

 

Toto rozhodnutí je také dobrou zprávou pro ambice a cíle Evropské unie, a proto věřím, že i v ČR se ratifikaci podaří co nejdříve úspěšně dokončit. český premiér Jan Fischer

 

V případě, že by s podpisem otálel, dá se očekávat silný tlak na něj i na ČR ze strany EU. Britští konzervativci mu dopisem sdělili, že hodlají vypsat referendum o Lisabonské smlouvě, jakmile zvítězí na jaře ve volbách a prezidenta vybídli, aby s podpisem počkal.

Premiér Jan Fischer věří, že smlouva vejde v platnost do konce roku. Ve středu bude osud Lisabonu projednávat v Bruselu, kam ho na společnou schůzku s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem pozval švédský premiér Fredrik Reinfeldt.

Co unii čeká v případě schválení
Současným eurokomisařům skončí koncem října mandát a EU potřebuje sestavit novou komisi. Kvůli zpoždění ratifikačního procesu však nová komise nebude schopna zahájit činnost do ledna.
Lisabonská smlouva stanovuje 27 komisařů - jednoho za každou zemi. Jestliže ale nebude do ledna smlouva platit, EU může zvolit sestavu, která nebude kolidovat s minulou smlouvou z Nice. Komisařů by bylo 26 a jeden zástupce by dostal post nejvyššího představitele pro zahraniční politiky, čímž by automaticky získal také členství v komisi. V praxi by však jedna země o eurokomisaře přišla.
Dvěma novými úřady - „ministra zahraničí“ a prezidenta Evropské rady - se bude zabývat summit EU na konci října. O kandidátech na prezidenta se zatím příliš nemluvilo, výjimkou je bývalý britský premiér Tony Blair, jehož kandidaturu podporuje Británie.