Slovensko figuruje na 22. pozici. Loni ČR mezi 31 zastoupenými státy byla na 16. místě, tedy o tři pozice níž. Slovensko letos zůstalo na stejném místě jako loni.

Vůbec nejlépe jsou na tom ve vstřícnosti či přátelskosti zdravotních systémů vůči lidem v Nizozemsku, za nímž následují Rakousko s Lucemburskem. Nejhůře naopak dopadly systémy Makedonie, Lotyšska a Chorvatska. Podle organizace Health Consumer Powerhouse (HCP), která žebříček pravidelně od roku 2005 zveřejňuje, se trendy zlepšují ve většině zkoumaných zemí.

Reformy pomohly řadě zemí

"Příklady reforem s dopady nejsou jen v Nizozemsku, ale i v Irsku či České republice," píše se v prohlášení HCP. Naopak ve Španělsku, Portugalsku a Řecku systémy zdravotní péče dál upadají. U velké části východní a střední Evropy se zase zdá, že je zasažena dopady finanční krize.

Výhodou Nizozemska je podle ředitele výzkumu HCP Arneho Bjornberga to, že se mu daří kombinovat tržní prostředí pro výzkum s regulovaným systémem péče. Index porovnává národní systémy v šesti různých oblastech. Zaměřuje se třeba na to, jaký mají lidé přístup k informacím, zda a nakolik je ve vztahu s pacienty využíván internet, jaký je rozsah služeb či jak dlouho musejí pacienti na některé úkony čekat.

Česko? Solidní průměr

Českou republiku organizace označuje jako "solidní průměr". Praha by podle HCP mohla znovu posoudit to, jakým způsobem jsou zdroje rozděleny mezi zdravotníky na jedné straně a vybavení a léky na straně druhé.

Slovenský systém podle organizace není tak finančně stabilní jako u jeho českých sousedů a také není příliš orientovaný na zákazníky. Určité zlepšení experti zaznamenali u většího zapojení lidí do rozhodování i v oblasti práv pacientů.

Jednotlivé země mohou v žebříčku získat maximálně 1000 bodů, což se však žádné nepodařilo. Šampioni z Nizozemska skončili na 824 bodech