Labouristický poslanec Martijn van Dam ve čtvrtek požádal ministra obrany Maxima Verhagena, aby oficiálně vyzval Spojené státy s požadavkem na stažení amerického jaderného arzenálu z nizozemské půdy. Křesťanský demokrat Verhagen to odmítl, i když jeho strana tvoří s labouristy koalici. Zdůvodnil to tím, že odmítá jednostranné jaderné odzbrojení po tu dobu, co budou probíhat jednání mezi supervelmocemi o snížení počtu jaderných zbraní. Podle něj by to bylo kontraproduktivní. Jak se vyjádřil, cílem není bezjaderná Evropa, ale bezjaderný svět.

Van Dam svou žádost zdůvodnil pražským projevem Baracka Obamy, který v něm řekl, že by byl rád, kdyby byl v budoucnu svět bez jaderných zbraní. [celá zpráva]

Diskuze v nizozemském parlamentu ovšem potvrdila, že na území království jsou jaderné zbraně, což země dosud nikdy nepřiznala. Zřejmě šlo o arzenál, který měl za studené války odstrašovat SSSR. Zatímco ze satelitů Moskvy po pádu komunismu byly jaderné arzenály staženy, na Západě tomu tak není.

V Belgii se prořekl o jaderných zbraních ministr

Nizozemsko není jednou zemí, kde jsou americké jaderné zbraně. Jsou rozmístněny i v Belgii, což v roce 2008 uniklo belgickému ministrovi obrany Pieteru De Cremovi. Po nástupu do funkce navštívil základnu Kleine Brogel, kde je viděl, což řekl v rozhlase. Když jej pokáral premiér, tvrdil, že se jen přeřekl.

Poté se objevila podezření, že jaderné zbraně jsou i v Nizozemsku, protože ve Volkelu je 140 amerických vojáků z 703. muničního podpůrného oddílu. Úkolem těchto jednotek je „ochrana válečného materiálu úrovně jedna,“ která zahrnuje i jaderné zbraně. Přítomnost jednotky unikla ve zprávě z roku 1996, což Američané kritizovali..

Počet jaderných zbraní ve Volkelu není znám. Na základně stojí ale 11 bunkrů, každý může ukrývat až čtyři bomby. Odhaduje se, že na základně bude jen deset až dvacet bomb B-61, které se shazují z letadel. Do výzbroje byly zařazeny na konci šedesátých let. Vyrobeno jich bylo více než tři tisíce kusů, poslední verze určená proti bunkrům je z roku 1997. Operačních jich bylo v roce 2002 přes 1200. Počítá se s tím, že ve výzbroji zůstanou do roku 2025. Nejsilnější verze měly sílu až 170 kilotun.