Studie s názvem Nebezpečné známosti - pravicový extremismus v malém pohraničním styku vznikla na žádost nadace Heinricha Bölla a finančně ji podpořila spolková nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost a Německo-český fond budoucnosti.

Z údajně první fundované expertizy svého druhu vyplývá, že početnější saská neonacistická scéna je pro české neonacisty zvláště atraktivní, neboť se jí podařilo etablovat i na institucionální úrovni. Ukázaly to i nedělní volby do saského spolkového sněmu, když do regionálního parlamentu podruhé po sobě proklouzla krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD).

Paradox spolupráce "měněcených s árijci"

Jeden z autorů studie Friedemann Bringt z organizace Kulturbüro Sachsen upozorňuje na paradox spolupráce mezi německými a českými neonacisty. "Koneckonců mají Češi spíš slovanský původ, který je v 'árijské rasové ideologii' pokládán za 'méněcenný'," připomíná Bringt, jehož cituje deník Nibelungen Kurier. Přesto se podle něj většina pravicových extremistů v Česku považuje za součást údajně nadřazené "árijské rasy".

Už delší dobu němečtí a čeští neonacisté navštěvují akce v druhé zemi, přičemž aktivnější jsou podle Bringta Češi. Prý sbírají podněty pro své vlastní aktivity na velkých akcích saských neonacistů, jako jsou koncerty, nejrůznější vzpomínkové pochody nebo slavnosti měsíčníku Deutsche Stimme, tiskového orgánu NPD, které se většinou konají v nějakém východoněmeckém městě.

Patrná je v posledních letech přítomnost českých neonacistů zvláště na demonstracích při příležitostech výročí bombardování Drážďan z 13. února 1945. Němečtí neonacisté na Česku zase údajně oceňují "poměrně méně přísný přístup české policie k nacistickým symbolům a heslům", tvrdí Bringt.

Zesilují se formální kontakty vedení uskupení

Saský zemský úřad pro ochranu ústavy kromě toho zaznamenal spolupráci i na úrovni stran a uskupení. "Existují úzké vazby mezi saskými členy NPD a českým pravě extremistickým Národním odporem i pravě extremistickou Dělnickou stranou," cituje Nibelungen Kurier zdroj z úřadu na ochranu ústavy.

Podle úřadu se loni v únoru skupina extremistů z okolí Národního odporu setkala s představiteli NPD přímo v saském zemském sněmu. Loni v polovině srpna pak byl v Česku údajně položen základ pro německo-český "seminář", který se má konat střídavě v obou zemích a v obou jazycích. Na těsnější spolupráci se NPD dohodla také s Dělnickou stranou.

"Čeští neonacisté se učí od těch zdejších stavět na tématech, která jsou společensky relevantní a která mohou oslovit většinu," domnívá se Bringt. "Místo na témata jako Židé, Třetí říše nebo Hitler nyní sázejí především na neintegraci Romů. Tím v Česku osloví i větší část obyvatelstva, které se nutně neztotožňuje s národním socialismem," říká Bringt. Příkladem byly loni na podzim protiromské akce na litvínovském sídlišti Janov.

Extrémisté uplatňují taktiku zastrašování

Podle českých spoluautorů studie, mezi nimiž jsou Ondřej Cakl a Klára Kalibová z občanského sdružení Tolerance a občanská společnost, se v Česku problémem pravicového extremismu stále zabývá málo odborníků. Od německých neonacistů přitom údajně ti čeští začínají přejímat strategii zastrašování antifašistů, místních politiků či novinářů.

Svou výroční zprávu o pravicovém extremismu v Česku v pondělí zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS). Neonacisté se podle ní v předchozích letech stále více profesionalizovali a radikalizovali a minulý rok začaly mít extremistické akce relativně vysokou úroveň. Neoficiální uskupení jako Národní odpor a Autonomní nacionalisté doplnila politická reprezentace, tedy Dělnická strana, jejíž zrušení na druhý pokus plánuje ministerstvo vnitra.

O zákaz NPD v minulosti usilovaly německé demokratické strany, návrh však zamítl ústavní soud.