Posílení muslimské komunity bude mít podle deníku nejrůznější důsledky včetně dopadů na diplomacii. List uvedl, že evropští představitelé trend povětšinou ignorují a nepřicházejí s konstruktivními řešeními. Výjimkou je pár opatření v některých zemích, jako například zákaz nošení muslimských šátků ve francouzských školách. Statistik se za takového stavu chopí radikálové, kteří se v jednotlivých zemích stávají stále populárnějšími.

Varovné údaje jsou přitom nepřehlédnutelné - počet muslimů se v Evropě za posledních 30 let zdvojnásobil. Ke stejnému nárůstu bude nyní podle demografů stačit šest let. V Bruselu patří mezi nová nejpopulárnější jména Mohamed, Adam, Rádžan, Ajúb, Mahdí, Amín a Hamza.

 

Určitě to bylo podceněno. Jenom se obecně mluví, že by se integraci přistěhovalců mělo dostat stejné pozornosti, jako monitorování jejich přílivu. Jerome Vignon, eurokomisař pro integraci, zaměstnanost a sociální věci

 

Daily Telegraph tvrdí, že Evropa dlouhodobě vítá přistěhovalce, ale ušlo jí, že se v uplynulých letech změnil trend a stále více migrantů přichází ze států, které se neřadí mezi rozvíjející se země. Podrobná data k dispozici nejsou, neboť řada zemí členských států EU neeviduje náboženskou příslušnost svých občanů.

Podle zprávy EU se příliv přistěhovalců po roce 2002 ztrojnásobil, každoročně je to 1,6 až 2 milióny lidí. Dřívější předpovědi o poklesu počtu obyvatel tak vzaly za své. Před pěti lety Brusel předpokládal do roku 2050 úbytek populace v Evropské unii o 16 miliónů. Teď očekává do roku 2060 nárůst o 10 miliónů. Podle tři roky staré studie pro americké letectvo bylo v Evropě 15 až 23 miliónů muslimů. V současnosti americký institut pro migraci odhaduje, že do roku 2050 budou více než 20 procent obyvatelstva EU tvořit muslimové.

Daily Telegraph uvádí, že už v polovině tohoto století by mohla většina Francouzů vyznávat islám. A zatímco Rakousko bylo ve 20. století z 90 procent katolické, do roku 2050 by islám mohl být hlavním náboženstvím Rakušanů mladších 15 let. 

Muslimové se obtížně integrují
Průzkumy napříč Evropskou unií sice prokázaly, že muslimové mají snahu se do společnosti integrovat, ale čelí množství společenských překážek. Například míra zaměstnanosti je u lidí s původem mimo EU nižší, než u rodilých obyvatel. Jednou z příčin jsou i jazykové bariéry.
Problémy se kumulují a frustrují druhou a třetí generaci. Zatímco v Británii 70 procent přistěhovalců první generace cítí stejnou příslušnost ke své obci jako ke svému novému domovu, mezi 16-ti až 24letými je podíl jen 62 procent v neprospěch země, v níž se narodili.