Hlavní obsah

Legendární britský špión lituje, že sloužil Sovětům

Právo, BBC, vpl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jeden z nejvýznamnějších britských agentů působících během studené války označil svou špionáž pro Sovětský svaz za „největší chybu svého života“. Anthony Blunt, známý také jako „čtvrtý muž“ – čtvrtý z pětice Britů z bohatých rodin, kteří ve 30. letech studovali v Cambridgi a Kremlu předali stovky mimořádně cenných informací, tak učinil ve svých pamětech.

Foto: Profimedia.cz

Anthony Blunt

Článek

Špión, který zemřel v roce 1983, si vymínil, že paměti mohou na veřejnost čtvrtstoletí po jeho úmrtí. Blunt, historik umění se zaměřením na Francii 19. století, se v roce 1931 jako docent v Cambridgi seznámil se studentem Guyem Burgessem. Ten ho přemluvil, aby nevstoupil do komunistické strany a místo toho ho podpořil „v práci pro Stalina“.

„Guy, mimořádně přesvědčivý člověk, mě přesvědčil, že budu prospěšnější, když se k němu přidám v jeho práci,“ píše Blunt. „Byl jsem politicky naivní. Ovzduší v Cambridgi bylo tak intenzívní, nadšení pro jakoukoli protifašistickou činnost tak obrovské, že jsem udělal největší chybu svého života.“

Stal se kurátorem královniných sbírek

Blunt, syn duchovního anglikánské církve a excentrický gay, v roce 1936 opustil Cambridge a naoko odvrhl marxistické smýšlení. Až do roku 1951 působil v britských zpravodajských službách SIS a MI5. Za války měl přístup k německým depeším dešifrovaným strojem Enigma. Jejich obsah vždy okamžitě oznamoval svému řídícímu sovětskému důstojníkovi NKVD, předchůdkyni sovětské KGB.

Svou kariéru ukončil Blunt v létě 1945 tajným posláním od královského dvora. Od amerických zpravodajců v Německu přivezl spisy, které potvrzovaly, že někdejší britský král Eduard VIII., nyní vévoda z Windsoru, nejen obdivoval Hitlerův režim, ale německým agentům dodával za války z Bahamských ostrovů informace.

Tato výprava se pro něj stala jedinečným odrazovým můstkem pro civilní dráhu – stal se správcem uměleckých sbírek královské rodiny. Když tehdejší premiérka Margaret Thatcherová v roce 1979 prozradila jeho identitu, uvažoval o sebevraždě. Usoudil však, že by bylo zbabělé zanechat rodinu a přátele ve „dvojím šoku – ze své sebevraždy a z odhalení, která by vzápětí následovala“. Žil na několika utajených místech v Evropě, krátce před smrtí se vrátil do Londýna.

Kdo byl kdo v pětce z Cambridge
* Kim Philby – mozek skupiny, od roku 1953 šéf protisovětského oddělení špionáže. Moskvu informoval o jednáních, která vedli jeho kolegové s Hitlerovým zástupcem Rudolfem Hessem po jeho útěku z Německa do Británie. Pak styčný důstojník tajných služeb na velvyslanectví Británie v USA. Měl se dokonce stát šéfem britské rozvědky.
* Donald Maclean – na londýnském ministerstvu zahraničí. Do Moskvy poslal kopie mnoha tajných dokumentů včetně soukromé korespondence mezi prezidentem Rooseveltem a premiérem Churchillem o vývoji americké atomové bomby.
* Guy Burgess – od roku 1938 v britské tajné službě, přešel v roce 1944 z dešifrovací služby MI4 na ministerstvo zahraničí.
* John Cairncross – za války osobní tajemník lorda Maurice Hankeyho, ministra, který dohlížel na tajné služby. Od léta 1942 v tajné dešifrovací stanici v Bletchley Park.
* Anthony Blunt – pronikl do britských zpravodajských služeb, posílal informace z dešifrovacího střediska.

Reklama

Výběr článků

Načítám