Novelu podpořili poslanci vládní koalice, opozice byla proti. "Je to zásah do práv národnostních menšin. Je to prohra demokracie na Slovensku," uvedla Ágnes Biróová poslankyně Strany maďarské koalice (SMK), která ve slovenském parlamentě zastupuje půlmiliónovou maďarskou menšinu žijící na jihu Slovenska. SMK nevyloučila, že novelu napadne u Ústavního soudu.

Maďarsko novelu kritizuje

Předsedkyně maďarského parlamentu Katalin Sziliová označila schválení novely za krok nesprávným směrem.

"V rámci Evropské unie je bezprecedentní, když někdo může být pokutovaný za používání svého mateřského jazyka," uvedla Sziliová. Předseda zahraničního výboru maďarského parlamentu za opoziční stranu FIDESZ Zsolt Németh byl v hodnocení ještě tvrdší. "Jedná se institucionalizaci pronásledování Maďarů," řekl.

Novela zavádí od září 2009 používání slovenštiny jako státního jazyka ve veřejné sféře na celém území Slovenska. "Cílem novely je, aby se občané Slovenské republiky dostali k informacím ve veřejné sféře ve státním jazyce. Tyto informace mohou být také v cizích jazycích i v jazycích národnostních menšin. Podstatné je, aby Slováci nebyli diskriminováni," uvedl ministr kultury Marek Maďarič. Slovenština musí být používaná při kulturních akcích, na plakátech, informačních tabulích nebo ve vysílání místního rozhlasu.

Čeština nevadí

Čeština zůstane nadále tzv. srozumitelným jazykem a češtiny se žádná omezení netýkají. To znamená, že na slovenských úřadech bude možné i nadále komunikovat v češtině a na Slovensku budou platit dokumenty vydané v České republice.