Článek
Na konci letošního roku by měl počet lidí trpících nedostatkem jídla dosahovat 1,02 miliardy. Ekonomická krize se podle FAO na tomto vývoji podílí dvojím způsobem. Připravuje o práci lidi z rozvojových zemí, kde převážná většina hladovějících žije, zároveň však způsobuje zmenšování humanitární pomoci, která do potřebných oblastí světa míří. Negativně se odráží růst cen potravin, které se mezi lety 2006 a 2008 zvýšily o 24 procent.
"Tichá hladová krize, která postihuje šestinu světové populace, je vážným nebezpečím pro světový mír a bezpečnost," řekl generální ředitel FAO Jacques Diouf. Zatímco v 80. a v první polovině 90. let 20. století se dařilo počty hladových zmenšovat, od poloviny 90. let je jejich počet stále na vzestupu.
Nejvíce chronicky hladových lidí žije v Asii a v subsaharské Africe (642 a 265 miliónů osob). V Latinské Americe a na Blízkém východě jsou jejich počty řádově menší (53 a 42 miliónů hladových). Avšak 15 miliónů lidí trpí nedostatkem jídla i v rozvinutých státech.
Jižní Asie přitom čelí nejhoršímu hladu za posledních čtyřicet let. Nejvíce postiženy jsou Pákistán, Nepál a Bangladéš. Silně postižena je i Indie. Na vině byl růst cen potravin a paliv v posledních dvou letech.