Z parlamentu EU zazněly hrozby, že pokud státy nyní oficiálně navrhnou Barrosa do čela jedné z nejmocnějších institucí EU, europoslanci tento krok z procedurálních důvodů odmítnou. Podle šéfa Zelených Daniela Cohna-Bendita je pro to „dostatečná většina“.

Rozhodnou vlády nebo europoslanci?

Bojovnost europoslanců má logické příčiny: nejde ani tak o Barrosa, ale o pravidla, podle nichž se bude rozhodovat o Komisi a jejím složení.

Kdyby vše proběhlo hned, bude se výběr Komise řídit smlouvou z Nice, kde mají státy stále hlavní slovo. Pokud se bude jednat až na podzim, po irském referendu o Lisabonské smlouvě, může parlament EU žádat, aby se postupovalo podle nových pravidel. Ta dávají silnější slovo europoslancům. Ti mohou navíc argumentovat, že není důvod ke spěchu.

Nynější Komise má mandát do listopadu a kdyby se do té doby nenašel její nástupce, lze její funkční období prodlužovat.

Cohn-Bendit hájí tvrdý postoj tím, že pokud by se parlament nyní nepostaral o zajištění vlastních práv (o nichž však rozhodnou až irští voliči), budou ho ostatní instituce brát v příštích pěti letech jako páté kolo u vozu. Barroso je zatím jediným kandidátem, ale Cohn-Bendit věří, že kdyby se podařilo prosadit odklad, mohla by se objevit další jména.

Rozdělené vlády

Od volby šéfa Komise se bude odvíjet i souboj o křesla nejmocnějších komisařů. Pokud se teď státy rozhodnou jít proti parlamentu a prohlásí, že Barroso bude oficiálně navržen v červenci, bude to nevýhodné pro Německo, kde se na podzim konají volby.

Zmenší se i šance pro Francii, která chce Barrosa donutit, aby slíbil silné posty právě jejich kandidátům. Berlín a Paříž tedy Portugalce podporují – nechávají však otevřenou otázku, kdy by měl dostat oficiální mandát na druhé funkční období.

Vysoká hra Prahy

Češi by byli samozřejmě rádi, kdyby rozhodné slovo padlo už nyní. Byl by to pro ně důležitý úspěch na závěr předsednictví, jež celkově v Unii valný obdiv nezískalo. Praha by navíc ráda získala významnější post, než má dosud. Podle různých náznaků chce mít v příštích pěti letech kontrolu nad unijní energetikou či rozšířením, prostě nad něčím důležitým.

Poláci už žádají, aby jejich kandidát dostal hlavní slovo nad rozhodováním unijní ekonomiky. O totéž stojí i Němci a Francouzi.

Před odletem na summit premiér Jan Fischer řekl, že jeho vláda zahájí neformální jednání o portfoliu pro příštího českého komisaře.