Hlavní obsah

Francouzi šli po stopě spojující pád airbusu s teroristy

• Aktualizováno

Shoda jmen dvou cestujících ze seznamu 228 lidí na palubě zříceného airbusu se jmény islamistických teroristů udala ve středu pátrání po příčinách neštěstí letu AF-447 nový směr. Francouzská rozvědka DGSE proto začala prověřovat podezřelé. Nicméně francouzské ministerstvo vnitra později během dne uvedlo, že podezření se nepotvrdilo.

Článek

„Dvě jména, jež  odpovídala osobám známým pro své kontakty na islamistický terorismus, jsou již mimo podezření,“ řekl mluvčí francouzského ministerstva vnitra citovaný týdeníkem Express. 

Rozvědka bere možnost teroristického útoku vážně

Francouzská rozvědka DGSE nicméně brala podle stanice SkyNews stopu vedoucí k teroristům vážně. Francie totiž obdržela v uplynulých měsících řadu výhrůžek od různých islamistických skupin, které Paříži varovaly před pomstou kvůli přítomnosti francouzských vojáků v Afghánistánu.

Šéfové tajných služeb v Evropě také dávali najevo obavy z možnosti nové vlny teroristických akcích v letecké dopravě, které by částečně kopírovaly útoky z 11. září 2001 v USA. Navíc letadlu společnosti Air France hrozil - nedlouho před pádem airbusu - bombovým útokem neznámý anonym v sousední Argentině.

Možnost teroristického útoku jako příčiny neštěstí se u letu AF 447 dosud vyšetřovatelé zcela niky nevyloučili. Nicméně 24 posledních hlášení z letadla, vyslaných automaticky příslušnými přístrojovými uzly, tomu totiž příliš nenasvědčuje.

Navíc se k odpovědnosti za případný útok nepřihlásila žádná teroristická skupina, což bývá v takových případech obvyklé. 

Záchranáři vytahují těla a trosky

Brazilské a francouzské námořnictvo dosud vytáhly z Atlantiku již nejméně 41 těl pasažérů z letu AF 447. Francouzská atomová ponorka Emeraude (Smaragd) začala v oblasti předpokládaného dopadu letadla pátrat po černých skříňkách se záznamy z posledních minut letu.

Foto: Bruno Domingos, Reuters

Brazilští vojáci nakládají tělo jedné z vyzvednutých obětí letu Air France.

Těla obětí spolu s úlomky letouny a předměty cestujících postupně nacházejí francouzští a brazilští námořníci asi 1150 kilometrů od břehů Brazílie, odkud airbus letěl do Francie. Oblast hledání se posunula o 200 kilometrů dále do oceánu. Prvních 16 těl bylo dopraveno k předběžné identifikaci na ostrůvek Fernando de Noronha před brazilskými břehy.

Ponorka hledá černé skříňky

"Emeraude zahájila svůj průzkum ráno v první pátrací zóně o rozloze asi 1300 kilometrů čtverečních, kterou by měla probádat za jeden den. Každý den bude zónu měnit, přičemž délka její mise nebyla stanovena," upřesnil mluvčí francouzské armády Christophe Prazuck. Dodal, že v případě lokalizace černých skříněk se je pokusí vytáhnout tři malí roboti, které přiváží francouzská vědecká loď Pourquoi Pas.

Foto: Reuters

Francouzská jaderná ponorka Emeraude.

Problém při hledání skříněk není jen v rozlehlosti místa pátrání, ale také v tom, že hloubka oceánu v dané oblasti dosahuje 3600 metrů. Terén dna je navíc velmi členitý. Atomová ponorka Emeraude je vybavena nejmodernějšími sonarovými zařízeními schopnými zachytit signál černých skřínek i ve velké hloubce, ale členitost dna může signály tlumit. Jedna takzvaná černá skříňka zaznamenává v letounech hovory pilotů, druhá chod přístrojů.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Útočná ponorka Emeraude je pro daný úkol nejvhodnější. Francouzské námořnictvo má celkem devět jaderných ponorek, z toho tři raketové, schopné odpalovat balistické střely s jadernými hlavicemi, a šest útočných. Ty nemají na palubě jaderné rakety, zato ale přístroje na vyhledávání nepřátelských plavidel a ponorek, na které pak útočí klasickými torpédy. Dokážou plout v hloubce "přes 300 metrů" až 60 dní pod vodou bez vynoření.

Selhání sond se zatím jeví jako nejpravděpodobnější

Bez čekání na rozhodující údaje z černých skříněk se jako o možné příčině zatím nejvíce diskutuje o selhání sond, které posádce signalizují rychlost a další důležité parametry pro bezpečný let. Air France začala pod tlakem médií a pilotů na všech svých podobných strojích měnit sondy rychloměrů.

Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) v úterý vydala bezpečnostní věstník, ve kterém připomíná stávající postupy pro případ, že by rychloměry přestaly fungovat. Podle agentury se i s porouchanými rychloměry dá - při dodržení správných postupů - bezpečně letět.

Reklama

Výběr článků

Načítám