Nejsilnější frakcí v EP zůstávají konzervativci. Budou mít 267 křesel z celkových 736. Výraznou porážku utrpěli socialisté, budou mít 154 míst. Liberálové získali 81 křesel a zelení 54.

Volební účast byla 43,23 procent, což je o 2,2 procentního bodu méně než před pěti lety. Nejméně lidí, stejně jako v minulých eurovolbách přišlo na Slovensku. Nejvyšší volební účast je v Belgii a Lucembursku.

Francie

Francouzská vládní pravice ve volbách do Evropského parlamentu podle odhadů výsledků  dosáhla 28,5 procenta hlasů. Opoziční socialisté se propadli k 16 procentům a dělí se tak o druhé místo s druhými velkými vítězi voleb - Zelenými. Pro největší opoziční stranu jde o drtivou porážku - v předchozích volbách před pěti lety obdržela 29 procent hlasů.

Pravicový Svaz pro lidové hnutí (UMP) prezidenta Nicolase Sarkozyho dopadl lépe, než naznačovaly předvolební průzkumy - ty ukazovaly 25 až 26 procent. Rozčarováni z průzkumů mohou rozhodně být socialisté, protože nikdy nespadli pod 20 procent. Podle prvních komentářů se výsledek pro ně rovná skoro knock-outu, je-li její ambicí nadále důstojně konkurovat UMP.

Slovensko

Na Slovensku podle odhadů vede vládní Smer. S 32,1 procenta hlasů by získal pět mandátů. Druhá by byla Slovenská demokratická a křesťanská unie má 16,98 procent hlasů.

Německo

Předběžné výsledky potvrdily vítězství konzervativců německé kancléřky Angely Merkelové a historický debakl vládních sociálních demokratů (SPD). Strana získala 20,8 procenta.

Rekordní zisky si připsala liberální Svobodná demokratická strana (FDP), dostala 11 procent hlasů, což znamená 12 mandátů. Pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU) nebo sesterskou Křesťanskosociální unii (CSU) z Bavorska v neděli v Německu hlasovalo 37,9 procenta německých voličů.  

Španělsko

Vítězem voleb do Evropského parlamentu ve Španělsku se podle předběžných výsledků stali opoziční lidovci (PP), kteří získali 42 procent hlasů, respektive 23 křesel v EP.

Vládní socialisté (PSOE) dosáhli na 39 procent hlasů a 21 křesel z celkem 50. Třetí skončilo  pravicové uskupení CEU sdružující různé formace včetně katalánských a baskických nacionalistů. Podpora 5,12 procent voličů znamená pro CEU dvě evropská křesla.

Stejný počet křesel získala ekologicko-komunistická koalice IU, když se pro ní vyslovilo 3,73 procenta voličů. Po jednom křesle připadá na centristicko-antinacionalistickou stranu UPyD a na uskupení EDP sdružující levicově nacionalistické a ekologické strany.

Maďarsko

Krajně pravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) získalo tři křesla. S odvoláním na maďarskou státní volební komisi to oznámila agentura AP. Nejvíce mandátů získal opoziční Svaz mladých demokratů - Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPP), který obsadí 14 křesel. 

Itálie

Ve volbách do Evropského parlamentu v Itálii asi zvítězí konzervativní seskupení současného italského premiéra Silvia Berlusconiho Lid Svobody (PDL). Ukazují na to první odhady po uzavření volebních místností, podle nichž PDL získalo 39 až 43 procent hlasů.  

Na druhém místě by podle průzkumu institutu IPR, který citovaly agentury, měla skončit opoziční Demokratická strana (PD). Její zisk by se měl pohybovat mezi 27 až 31 procenty.

Rakousko

V Rakousku by podle předběžných výsledků zvítězili vládní lidovci (ÖVP) před sociálními demokraty (SPÖ). Obě strany velké koalice ale oproti eurovolbám před pěti lety zaznamenaly úbytek hlasů. Polepšili si naopak rakouští euroskeptici, jak Seznam Hanse-Petera Martina, tak zejména krajně pravicoví svobodní (FPÖ), kteří získali o více než šest procent hlasů více než v minulých volbách do Evropského parlamentu. Překvapivě se do Evropského parlamentu neprobojoval parlamentní populistický Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) s 4,7 procenty hlasů.

Švédsko

Největším překvapením ve Švédsku se stala Pirátská strana podporující bezplatné stahování hudby, filmů a počítačových her z internetu. Kuriózní strana totiž podle průzkumů odvolivších Švédů získala 7,4 procenta hlasů a dostane se tak do Evropského parlamentu.

Opoziční sociální demokraté získali podle průzkumů ve volbách 25 procent hlasů, o něco více než v minulých volbách do EP v roce 2004. Na druhém místě byla vládní konzervativní MSP, umírněná koaliční strana se ziskem 18,5 procenta hlasů.

Finsko

Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana (KOK) s 23,2 procenty hlasů. Za skutečného vítěze ale tamní média označují nacionalistickou formaci Praví Finové, která získala 9,8 procenta hlasů a její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů. Po sečtení všech hlasů o tom informovala agentura AFP.  

Polsko

V Polsku podle neoficiálních výsledků vyhrála volby do Evropského parlamentu vládní liberální Občanská platforma. Získala zatím 45,3 procenta hlasů. Jako druhá skončila opoziční strana Právo a spravedlnost, které dalo hlas 29,5 procent voličů.

Velká Británie

Vládní Labouristická strana utrpěla v Británii v evropských volbách těžkou porážku a skončila na bezprecedentním třetím místě za opozičními konzervativci, kteří dostali 27,7 procenta hlasů,
a protievropskou Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP) s 16,5 procenta.

Labouristé získali 15,7 procenta a přišli o pět křesel. Liberální demokraté dostali 13,7 procenta. Dvě křesla v Evropském parlamentu získala xenofobní Britská národní strana (BNP), která zatím bodovala jen v místních volbách.

Rumunsko

Volby do Evropského parlamentu (EP) vyhráli vládní sociální demokraté ve spojení s Konzervativní stranou (PSD-PC). Získali 30,8 procenta hlasů. Téměř 30 procent získali vládní demokratičtí liberálové (PD-L).

Opoziční Národní liberální strana (PNL) získala 14,5 procent hlasů. Pro čtvrtý Demokratický svaz Maďarů v Rumunsku (UDMR) se vyslovilo devět procent voličů. Do se EP dostala také extremistická Strana Velké Rumunsko (PRM) s 8,7 procenty hlasů a těsně i dcera rumunského prezidenta Traiana Baseska Elena (4,22 procenta).  

Bulharsko

V Bulharsku zvítězila opoziční strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) sofijského starosty s 24,48 procenta. Vládní socialisté dostali jen 18,59 procenta. Zastoupení v EP si udrží také protievropská nacionalistická strana Útok, která dostala 11,43 procenta hlasů. Rovněž po dvou zástupcích budou mít Hnutí za práva a svobody (DPS) (14,21 procenta), Národní hnutí Simeon II. (osm procent) a Modrá koalice (SDS-DSB) (7,99 procenta). 

Estonsko

V Estonsku vyhrála opoziční centristická Estonská strana středu (EKK) se 26 mandáty, zatímco vládní Reformní strana (RE), Res publica a Vlast (RPV) a Sociálnědemokratická strana (SDE) získaly po jednom křesle. Reformisté dostali 15 procent, Res publika a Vlast po dvanácti a sociální demokraté osm.