Předseda opoziční strany FIDESZ Viktor Orbán tvrdí, že eurovolby rozhodují o tom, kolik poslanců bude zastupovat zájmy všech Maďarů žijících v Karpatské kotlině. To vyvolalo ostré odmítavé reakce Bratislavy, kde to označili za ohrožení územní integrity Slovenska.

Odborníci upozorňují, že ultrapravicová strana Jobbik oslovuje v nelehké hospodářské situaci země především mladé lidi. Nedělní eurovolby se tak pravděpodobně staly průlomem v novodobé historii Maďarska a extrémní pravice získala značné množství hlasů. V parlamentních volbách v roce 2006 získala strana Jobbik asi jedno procento hlasů a byla na okraji politického zájmu.

Vzestup Jobbiku začal těsně po volbách v roce 2006, kdy tehdejší premiér Ferenc Gyurcsány přiznal, že voličům lhal o stavu maďarské ekonomiky. Následovaly masové pouliční demonstrace, na nichž příznivci opozice žádali okamžitý odchod Gyurcsánye z křesla premiéra. Demonstrace přerostly do ostrých střetů s policií, která použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Členové Jobbiku se protivládních akcí aktivně zúčastnili.

Vzápětí Jobbik založil polovojenskou Maďarskou gardu, která má chránit zájmy Maďarů. Členy gardy se stalo už několik tisíc lidí. Garda pořádá pochody v obcích s větší koncentrací Romů a aktivně se zúčastnila blokády slovensko-maďarské hranice po loňském zásahu slovenské policie proti fanouškům DAC Dunajská Streda.

Extrémní pravici nahrává špatná ekonomická situace země, zvyšující se nezaměstnanost a avizovaná tvrdá restriktivní opatření vlády. Politologové upozorňují, že za této situace Jobbik oslovuje mladé lidí mnohem úspěšněji, než klasické politické strany. "Pro mladou generaci je dnes národní radikalismus samozřejmostí. Klasické strany mladé Maďary neoslovují a podporovat Jobbik se stalo pro mladé módní záležitostí," upozorňuje politolog Viktor Kiss.