Článek
Smlouva s Tureckem by měla být podepsána ko konce června. Právě Nabucco je pro Evropu strategicky důležité, protože by snížilo její závislost na ruském plynu. Není však také nemožné, že jím bude plyn z Ruska proudit rovněž.
Evropská unie začala během současného českého předsednictví EU horlivě hledat další zdroje energie po lednové energetické krizi, kdy se několik států EU ocitlo bez dodávek plynu kvůli rusko-ukrajinskému sporu. "Energetická bezpečnost je záležitostí celé Evropské unie. Všechny země unie jsou do budoucna ohroženy nedostatkem dodávek nebo vůbec nedodávek," uvedl na závěrečné tiskové konferenci odcházející premiér Mirek Topolánek.
"Znamená to, že Evropská unie už nepočítá s kompromisem s Ruskem v otázkách energetické bezpečnosti," komentoval pořádání summitu ruský deník Kommersant.
Turecko se původně snažilo možnost distribuce suroviny plynovodem Nabucco přes své území podmínit otevřením diskuze o jeho případném vstupu do Evropské unie. Na summitu snahu o spolupráci mezi Bruselem a tureckou vládou vyjádřil i turecký prezident Abdulláh Gül, tentokrát však žádné podmínky nekladl.
Na projekt výstavby Nabucca se dívá kriticky Rusko. "Ta obava Ruské federace je pochopitelná, protože Rusko má zájem, aby ty produktovody vedly přes jejich území, nebo přes území jimi kontrolované. Oni tomu projektu nepřejí na 100 procent, ale je třeba s nimi jednat," uvedl na závěrečné tiskové konferenci odcházející premiér Mirek Topolánek.
Program Nabucco se však netýká jen Turecka, závěrečnou deklaraci podepsaly i Ázerbájdžán, Gruzie, Egypt a jednání se účastnily i Kazachstán, Uzbekistán a Turkmenistán, tedy země, které by se mohly v budoucnu projektu účastnit.
Naděje na kaspickou ropu a plyn
Eneretické a dopravní projekty v rámci Jižního koridoru, o nichž se na summitu jednalo, sestávají především z chystaného plynovodu Nabucco, který má okolo Ruska přepravovat 31 miliard metrů krychlových plynu ročně, a plynovodu ITGI, kterým má na trase z Turecka do Řecka a Itálie proudit 11 miliard metrů krychlových ročně.
Oba projekty jsou prioritní, tudíž mohou být z 30 procent financovány z rozpočtu EU.
Rusko se snaží své pozice posílit
Moskva se v současnosti snaží získat majoritní podíl v kaspickém konsorciu (CPC), které kontroluje přístup ke strategickým surovinám v oblasti Kaspického moře. Rusko také uzavírá řadu dohod, jimiž získává podíly v infrastruktuře na zpracování a přepravu ropy i plynu s jednotlivými středoasijskými státy. Podle institutu Stratfor tak například získalo kontrolu nad plánovanou trasou mezi Íránem a Turkmenistánem.
Rusko také získalo také pevné pozice v Evropě, kde nakupovalo podíly, nebo dokonce ovládlo některé téměř monopolní společnosti na Balkáně.
Symbolicky summit EU v Praze dostal na poslední chvíli ránu - turkmenského prezidenta na poslední chvíli zastoupil vicepremiér. "V těchto podmínkách Rusko, pozvané jako pozorovatel spolu s USA a Ukrajinou, si mohlo dovolit akci odignorovat," napsal Kommersant s tím, že ruský ministr energetiky Sergej Šmatko do Prahy také nepřijel.
