Výhrady dal najevo mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Frédéric Desagneaux. Význam schůzky bagatelizoval: "Tento typ schůzek ale nemá mandát přijímat rozhodnutí týkající se vyjednávání o případném vstupu (Turecka do unie)."

Desagneaux rovněž připomněl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy před několika týdny odmítavý postoj Francie v této záležitosti zopakoval poté, co americký prezident Barack Obama při své návštěvě v Evropě naopak vyzval pro vstup Turecka do Unie.

Paříž ale nadále odmítá otevření těch kapitol, které by už uvolnily cestu k vstupu Turecka do unie. Šéf turecké diplomacie Ali Babacan vyjádřil v úterý naději, že ještě během českého půlročního předsednictví, které skončí v červnu, se Turecku podaří otevřít další kapitoly. Z 35 jich bylo od zahájení rozhovorů v říjnu 2005 otevřeno zatím jen deset a osm je od prosince 2006 zablokovaných zejména kvůli odmítání Turecka uznat Kyperskou republiku, která je členem EU.

Kypr a Řecko jsou pro začlenění Turecka do EU 

Řecko a řecká část Kypru přitom nezaujaly tak tvrdý postoj. "Podporujeme začlenění Turecka, protože jsme přesvědčeni, že země, která přijme pravidla dobrého evropského chování, bude lepší jak pro svůj lid, tak pro Evropskou unii a také pro své sousedy," zdůraznil během návštěvy v kyperské Nikósii řecký premiér Kostas Karamanlis.

Karamalisův postoj podpořil i prezident řecké Kyperské republiky Demetris Christofias; současně ale dodal, že Ankara nejprve musí "splnit své závazky, tedy zasadit se o znovusjednocení Kypru". Ten je už 35 let rozdělen mezi dvě národnostní entity, Severokyperskou tureckou republiku a řeckou Kyperskou republiku.

Proti začlenění Turecka do EU je ovšem většina obyvatel kyperské Řecké republiky.