"Jsme obviňováni, že máme sféry vlivu, ale co je to východní partnerství? Je to snad sféra vlivu zahrnující Bělorusko? Když můj přítel (český ministr zahraničí) Karel Schwarzenberg říká (Bělorusku) ´nebudete ve východním partnerství, pokud uznáte Abcházii a Jižní Osetii´, je to vydírání nebo demokracie?" tázal se podle agentury AFP Lavrov na mezinárodní konferenci Bruselské fórum. Proti samotnému partnerství přitom Rusko není, zdůraznil.

Projekt východního partnerství, který schválili lídři členských států EU v pátek na summitu v Bruselu, v podstatě pootevírá dveře do EU některým státům bývalého Sovětského svazu. Konkrétně jde o Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu.  Východní partnerství má být zahájeno na pražském summitu 7. května.

EU definitivně pootevřela dveře zemím bývalého SSSR

Schwarzenberg 23. února na tiskové konferenci po zasedání ministrů zahraničních věcí EU v Bruselu uvedl, že pozvání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na summit záleží podle něj na tom, jak se Lukašenko "bude chovat a jaký bude v příští době vývoj v Bělorusi samotné". Zároveň uvedl, že věci by se "velice zkomplikovaly" v případě, že by Bělorusko uznalo samostatnost Jižní Osetie a Abcházie.

Lavrov zmínil i radar v ČR

Moskva uznala nezávislost obou odštěpeneckých gruzínských provincií po loňském srpnovém konfliktu s Gruzií. Z ostatních zemí světa tak zatím učinila jen Nikaragua. Válka mezi Moskvou a Tbilisi vypukla poté, co Gruzie vyslala do proruské Jižní Osetie armádu. Rusko ale rychle gruzínské vojáky vytlačilo a samo pak proniklo hluboko na gruzínské území. Na nynější příměří v současnosti dohlíží pozorovatelská mise EU; unie přitom odmítla uznat nezávislost provincií, neboť by takový krok považovala za narušení územní celistvosti Gruzie.

Lavrov usoudil, že EU nabízí Bělorusku "špatnou volbu", když této zemi říká "buď jste s námi, nebo jste proti nám". Obvinil Západ, že stejnou hru rozehrává v dalších oblastech. Rusko podle něj chápe zájmy Evropanů a Američanů na Kavkaze a ve Střední Asii v souvislosti s jejich energetickými potřebami. "Ale chceme, aby tyto zájmy byly podporovány transparentními metodami," zdůraznil šéf ruské diplomacie.

V projevu dále potvrdil pokračující odpor Moskvy k záměru USA vybudovat prvky svého protiraketového systému v Česku a Polsku a zájem Ruska na vypracování nové smluvně podložené bezpečnostní euro-atlantické struktury.

Pochválil Obamu

Zmocněnec EU pro zahraniční politiku Javier Solana na konferenci odmítl návrh Ruska ohledně nové bezpečnostní architektury. Vyjádřil přesvědčení, že na bezpečnostní obavy Rusů by stačilo lepší využití Rady NATO-Rusko. Podle AFP však připustil, že Evropané a Američané by se měli "pokusit odpovědět na obavy Ruska, ale přitom příliš nekomplikovat současnou strukturu".

Rusko vidí jako hrozbu pro své území americký záměr ohledně protiraketového štítu ve východní Evropě. USA zdůvodňují jeho potřebu možnými útoky ze strany Íránu, který podle Washingtonu usiluje o atomovou zbraň.

Lavrov dnes opakoval, že podle Moskvy nejsou důkazy, že Teherán chce jaderný arzenál. Podle něj by vůči Íránu měly stačit kontroly tamních jaderných provozů inspektory OSN a dialog s Teheránem. V této souvislosti ocenil čerstvý krok amerického prezidenta Baracka Obamy, který íránským představitelům navrhl překonat třicetileté nepřátelské vztahy.

Lavrov také potvrdil, že Moskva odmítá rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii, které sousedí s Ruskem. Tento záměr podle něj porušuje princip, že "žádná země by neměla rozšiřovat svou bezpečnost na úkor jiné".