Hlavní obsah

Clintonová chce silnou Evropu i dobré vztahy s Ruskem bez větších ústupků

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRUSEL
Aktualizováno

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v pátek po schůzce ministrů zahraničí zemí EU zdůraznila význam euroatlantického partnerství. Snaha o oteplení vztahů s Ruskem neznamená, že by USA přestaly podporovat své dlouholeté spojence. Před ženevským jednáním s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem dala jednoznačně na srozuměnou, že Moskva nemůže vetovat rozšiřování NATO na východ a nemůže mít žádné sféry zájmů.

Foto: Yves Herman , Reuters

Hillary Clintonová mluví k ministrům zahraničí EU.

Článek

Hillary Clintonová vyzdvihla potřebu vzájemných transatlantických vazeb: „Snažíme se povýšit spolupráci USA a EU na novou úroveň, chystáme se posílit euroatlantické vztahy.“ V pokračování projevu dodala, že Evropa a USA sdílejí stejné hodnoty a navzájem ze sebe čerpají a posilují se.

Podtrhla, že stojí o silnou Evropu. „Silná Evropa je silným partnerem pro USA," řekla. Při té příležitosti dodala, že právě proto pojede Barack Obama do Prahy.

Zlepšit vztah s Ruskem

Clintonová naznačuje změnu kursu USA vůči Moskvě, který by měl být vstřícnější a otevřenější. „Předchozí administrativa měla spíše konfrontační přístup k Rusku,“ uvedla. „My nyní zmáčkneme tlačítko reset. Na obou stranách je dlouhý seznam toho, v jakých oblastech se pokusíme spolupracovat," doplnila. 

Clintonová jmenovala některé z oblastí společných zájmů: „úsilí v boji s terorismem, úsilí o kontrolu zbraní a nešíření jaderných zbraní“. Podle ní je nutné taktéž eliminovat tření v oblastech energie a bezpečnosti.

Clintonová sdělila, že USA neustupují ani od protiraketového štítu v Evropě, ale  protiraketová obrana se musí ukázat jako funkční a "ekonomicky efektivní". "Protiraketová obrana je součástí našeho společného obranného postoje," uvedla.

Ustupovat Clintonová nechce

Clintonová tak v podstatě zopakovala svá vyjádření ze čtvrtečního zasedání ministrů zahraničí NATO, kde uvedla, že Evropa má právo bránit se před novými hrozbami 21. století. Podle ní přitom takové hrozby přicházejí spíše od režimů a teroristických sítí, než od národních států v nejbližším okolí.

„Ale jsou tu oblasti, kde (s Moskvou) jasně nesouhlasíme a nepřejdeme to,“ řekla Clintonová s upřesněním: „Neuznáme odtržení (separatistických) regionů Gruzie.“ Dále odmítla uznat, že má Rusko nějaké sféry vlivu a tvrdě se postavila proti tomu, aby Moskva mluvila do toho, kdo vstoupí do EU nebo NATO.

Český ministr zahraničních věci Karel Schwarzenberg po schůzce na tiskové konferenci řekl: „Rusko-gruzínská krize představovaly závažný problém ve vztazích s Ruskem. EU bude posilovat spolupráci s Gruzií a dalšími východoevropskými zeměmi. USA tomu vyjádřily podporu.“

Abcházie dokončuje smlouvu o pobytu ruských vojsk

Gruzínská separatistická oblast Abcházie přitom chce v dohledné době podepsat dohodu o dlouhodobém pobytu ruských vojsk na svém území. Smlouva má Rusku zajistit vojenskou základnu v Abcházii "nejméně na 49 let", uvedl podle agentury DPA abchazský prezident Sergej Bagapš.

"Smlouva bude uzavřena brzy," řekl Bagapš. Neupřesnil sice, kde by základna měla být, dřívější zprávy však mluvily o úvahách vybudovat ruskou námořní a pozemní základnu u přístavu Očamčira na břehu Černého moře. Už během loňské srpnové rusko-gruzínské války zakotvila skupina lodí ruské černomořské flotily právě v tomto přístavu.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám