Přijetí rezoluce byla přítomna Siwiecova vdova, velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter a zástupce slovenské ambasády ve Varšavě. Předseda vlády Donald Tusk popsal Siwiecovu oběť jako symbol pro jeho generaci.

Účast polských vojáků na srpnové invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy, která v Československu zadusila proces uvolňování komunistického režimu, znamenala pro část polské veřejnosti rozčarování. Jedním z pobouřených byl i devětapadesátiletý vystudovaný filozof Ryszard Siwiec, který v té době pracoval jako účetní. Někdejší bojovník protifašistické Zemské armády, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, se rozhodl proti okupaci Československa veřejně protestovat.

Siwiec se upálil 8. září 1968 při dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. Slavnosti dožínek byly zrovna v plném proudu, když se postavil u hlavní tribuny, polil benzínem a zapálil se před očima hlavních představitelů tehdejšího komunistického Polska. Jeho křik ale zanikl v jásající dechovce a cenzoři vyloučili z tisku jakoukoliv zmínku o incidentu. Siwiec zemřel na následky těžkých popálenin čtyři dny po svém činu.