Článek
Milutinović čelil obvinění z násilných deportací a vražd kosovských Albánců v první půlce roku 1999. Spolu s ním stanulo před soudem dalších pět prominentních představitelů bývalého řežimu - bývalý vicepremiér Nikola Sajnović, bývalý šéf jugoslávské armády a ministr obrany Dragoljub Ojdanić, někdejší jugoslávští generálové Nebojsa Pavković a Vladimir Lazarević a bývalý srbský policejní šéf Sreten Lukić.
Obžaloba požadovala pro šestici trest v rozmezí od dvaceti let po doživotí. Obvinění vinu odmítli. tři z nich poslal tribunál na 22 let do vězení, dva si mají odpykat 15 let.
| Odsouzení v procesu | |
|---|---|
| Nikola Sajnović - bývalý místopředseda srbské vlády | 22 let |
| Nebojsa Pavković - generál srbské armády | 22 let |
| Sreten Lukić - bývalý šéf srbské tajné služby | 22 let |
| Vladimir Lazarević - generál srbské amrády | 15 let |
| Dragoljub Ojdanić - bývalý náčelník generálního štábu | 15 let |
Proces byl největším, který zatím ICTY řešil. Začal v červenci 2006 a žaloba v jeho průběhu předvolala ke svědectví 113 lidí, zatímco obhajoba 118.
Milutinović (66) byl během konfliktu v Kosovu vnímán jako loutka svého mentora a tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten zemřel v roce 2006 ve vězeňské cele během procesu. Milutinović převzal úřad srbského prezidenta v roce 1997 právě po Miloševičovi.
Svědkové obžaloby popsali obléhání měst a obcí srbskou armádou, vraždění civilistů a znásilňování žen v roce 1999. I když byl Milutinović obviněn ještě během bojů, svůj pětiletý mandát dokončil. Imunitu ztratil až v roce 2002.
Celkem ICTY obvinil devět čelních bývalých srbských a jugoslávských představitelů za zločiny srbských sil v Kosovu. Vlajko Stojilković, bývalý přední policista a blízký spolupracovník Miloševiče, spáchal v roce 2002 v Bělehradu sebevraždu. Vlastimir Dordević, další bývalý bezpečnostní představitel Srbska, byl do loňského ledna na útěku a proces s ním začal teprve před třemi týdny.
MILAN MILUTINOVIČ
Milan Milutinović (67) byl prezidentem Srbska od prosince 1997 do prosince 2002. Ve funkci nahradil Slobodana Miloševiče, který z čela Srbska odstoupil poté, co se v létě 1997 stal prezidentem srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky.
V prosinci 1997 Milutinović označil jihosrbskou provincii Kosovo za "Jeruzalém všech Srbů, kteří se nikdy nestanou menšinou ve své vlastní zemi." Byl však odpůrcem ideje takzvaného Velkého Srbska.
Milutinović byl před ICTY v souvislosti s postupem jugoslávských ozbrojených sil v Kosovu obžalován z podílu na deportacích civilistů, ze zločinů proti lidskosti a z podílu na vraždách. Zatykač na Milutinoviče byl ICTY vydán v květnu 1999. V lednu 2003 Milutinović dobrovolně odletěl do Haagu. ČTK