Generál Sergej Bajnětov, který má na starosti bezpečnost leteckého provozu ozbrojených sil Ruské federace, na začátku února uvedl, že asi 30 procent MiGů-29 dostane další povolení k provozu. Z 297 strojů MiG-29 jich ale 200 zůstane nadále uzemněno. Ruské letectvo přitom má ve výzbroji 650 stíhacích letadel.

Jádro sil tvoří modernější víceúčelové, ale dražší a nákladnější Suchoje Su-27. Sto padesát těžkých přepadových stíhacích letadel MiG-31 má natolik odlišné charakteristiky a úkoly, že frontové stíhače nemohou nahradit, slouží jako záchytné stíhače nadzvukových bombardérů.

Katastrofální stav ruských frontových stíhacích letadel MiG-29 vyšel najevo koncem roku. Nejprve se 17. října loňského roku musel z jednoho stroje katapultovat pilot. Při další nehodě 5. prosince pilot MiG-29 zahynul.

Hned po havárii stroje ze 120. stíhacího pluku z Čity byly všechny MiGy 29 uzemněny až do doby, než se vyjasní příčina havárie. To je obvyklý postup. Stroje však zůstaly na stojánkách mnohem déle, než bývá v podobných případech zvykem, přestože MiG-29 patří spolu se Suchojem Su-27 k základním typům stíhacích letadel v ruském letectvu. Jsou ve výzbroji pěti stíhacích pluků a tří přeškolovacích center.

Stroje korodují

V polovině ledna se objevily první neoficiální zprávy o příčině havárie - způsobily ji strukturální problémy korodující konstrukce, kdy stroj za letu ztratil ocasní plochy.

Náčelník bezpečnosti letů vojenských sil generál Sergej Bajnětov 21. ledna přiznal, že vyšetřování příčiny nehody není ukončeno a stroje jsou nadále uzemněny. O dva týdny později byl zveřejněn důvod havárie: „Příčinou katastrofy MiGu-29 se stalo narušení kýlu stroje v důsledku koroze, jejíž příčina není známa. Na její objasnění bude potřeba dvou měsíců."

Současně generál přiznal, že jen třetina MiGů-29 je dále schopná služby. Z 279 jich dvě stě zůstává uzemněno.

Ruští experti nyní řeší způsob, jak opravit stroje, které mají problémy s tuhostí konstrukce kvůli korozi. MiGy-29, vyráběné v osmdesátých letech, měly plánovanou životnost 2500 letových hodin nebo 20 let služby. Pak měly prodělat generální opravu, která by jejich život prodloužila o dalších 1000 letových hodin. Resurs však byl mezitím prodloužen na 4000 letových hodin nebo 40 let služby a stroje byly modernizovány, aby mohly plnit i další úkoly, především být schopné útoků na pozemní cíle.

USA mají podobné problémy

Podobné problémy však netrápí jen Rusko. Před rokem ve stejnou dobu musely Spojené státy z podobných důvodů uzemnit všechny své přepadové stíhací letouny F-15 Eagle. Zatímco modernější verze F-15E dostaly povolení k letu, starší verze se musejí vyztužit, protože koroduje jejich konstrukce a několik se jich doslova rozpadlo ve vzduchu. Ani Spojené státy za letité stroje ze 70. let nemají náhradu, a dokonce musely požádat Kanadu, aby jim pomohla střežit vzdušný prostor. Průměrný věk letadel USAF je cca 30 let. Nejtragičtější je situace u tankovacích letadel, které většinou pocházejí z 60. let.