Podle různících se údajů bylo v sovětském zajetí na různých místech popraveno 15 000 až 22 000 polských zajatců. Sovětské úřady po desetiletí svalovaly zločin na německé okupanty, než nakonec Michail Gorbačov a Boris Jelcin uznali sovětskou vinu.

Katynský masakr dodnes zůstává citlivou kapitolou v rusko-polských vztazích. Ruské vyšetřování případu bylo uzavřeno v roce 2004 s tím, že spis zůstane přísně utajený.

Vy nejste příbuzní obětí, vzkázal Polákům ruský soud

Nejvyšší soud dal ve čtvrtek za pravdu rozhodnutím nižších instancí, které zamítly snahy pozůstalých domoci se znovuotevření případu. Argumentoval i tím, že z 1803 těl zastřelených polských důstojníků, nalezených v katynském lesu, bylo identifikováno jen 22, a tak "není důvod se domnívat, že právě příbuzní stěžovatelů přišli o život v důsledku zločinu".

Zločin z roku 1940 má být podle nejvyššího soudu posuzován podle trestního zákona z roku 1926, což znamená, že již uplynula desetiletá promlčecí lhůta stanovená tímto zákonem.

"Trestní stíhání nemůže být vedeno, protože promlčecí lhůta vypršela a obnovené vyšetřování by odporovalo zákonu," uvedl soud. Kromě toho vyšetřování bylo ukončeno i kvůli smrti pachatelů.

Případ půjde do Štrasburku

Advokátka pozůstalých označila argumentaci soudu za nepochopitelnou a dala najevo, že se obrátí do Štrasburku na Evropský soud pro lidská práva. "Je nepochopitelné, jak lze tvrdit, že lidé, kteří nebyli identifikováni, nebyli zastřeleni," poznamenala Anna Stavická.

Ostatky polských důstojníků zastřelených převážně ranou do zátylku objevili v katynském lese u Smolenska v roce 1943 němečtí vojáci. Na místo povolali experty z okupované Evropy, kteří dospěli k závěru, že zločin byl spáchán na jaře 1940, tedy ještě před německým vpádem do Sovětského svazu.

Sovětská komise naopak obvinila z masakru německé okupanty. Spor se stal pro Moskvu záminkou k přerušení diplomatických styků s polskou exilovou vládou v Londýně v předvečer nastolení prosovětského režimu v Polsku. Téměř až do pádu komunismu byla otázka osudu polských zajatců tabu v obou zemích.

Poláci znají jména některých vrahů

V polském tisku se mezitím už objevila jména 125 "katů" z tajné policie NKVD, kteří se na popravě zajatců podíleli a byli za svůj čin odměněni. Major Vasilij Blochin byl povýšen na generála, major Nikolaj Siněgubov se stal náměstkem ministra.

Někteří však dopadli špatně, kupříkladu kapitán Rodos byl po Stalinově smrti zatčen a popraven, podobně jako šéf lvovského komanda major Měšik.