Hlavní obsah

Na Slovensku propukl boj o turistický ráj Štrbské pleso

– ŠTRBA/BRATISLAVA
Právo, Ivan Vilček

I když je v těchto dnech ve Vysokých Tatrách pořádná zima, některé podtatranské obyvatele rozpálil do běla ostrý spor o turisticky vyhledávanou lokalitu Štrbské pleso. Město Vysoké Tatry a obec Štrba se totiž nemohou dohodnout, komu má Štrbské pleso patřit.

Foto: archiv, Právo

Štrbské pleso patří v Tatrách k turistickým magnetům.

Článek

Projíždějícím turistům je jedno, zda je na tabuli napsané Vysoké Tatry-Štrbské pleso nebo Štrba-Štrbské pleso. Míří do svého cíle a o probíhajícím sporu vědí pramálo. Zato místní obyvatelé jsou do celého sporu namočeni až po uši a spor se dál vyhrocuje.

Spor o dva tisíce hektarů

Celé území Štrbského plesa má 16 800 hektarů, z toho sporné jsou jen dva tisíce v centrální části. Ovšem právě ty jsou nejlukrativnější. Vodní plocha a okolí byly majetkem Štrby až do druhé světové války. Po vytvoření města Vysoké Tatry v roce 1947 se do jeho katastru dostalo i Štrbské pleso.

V roce 1997 požádala Štrba v rámci restitucí o vrácení Štrbského plesa. Soudní spor se táhl dlouhých deset let a Nejvyšší soud v roce 2007 nakonec potvrdil, že správa Štrbského plesa patří Štrbě. Obec se ale dlouho z vítězství neradovala. Město Vysoké Tatry se obrátilo k Ústavnímu soudu. Ten loni rozsudek Nejvyššího soudu zrušil a celou věc vrátil k dalšímu projednávání.

Město Vysoké Tatry tak oznámilo, že od ledna 2009 znovu přebírá správu nad Štrbským plesem.

Tabulová válka

Na začátku a na konci městské části Štrbské pleso okamžitě osadilo svoje tabule. Tyto tabule dlouho nevydržely. Zmizely už během první noci. Místo nich se na stejném místě objevily tabule, které hlásaly Štrba-Štrbské pleso. Následně zmizely i tyto tabule.

To se opakovalo několikrát, až starosta obce Štrba Michal Sýkora zorganizoval u tabule demonstraci obyvatel. Starosta oblečený v místním kroji pronášel plamenné řeči o historickém právu na toto území.

„Naše tabule jsou legitimní. Je to naše území. Zapsané v našem katastru. Štrbské pleso je a bude Štrbské. Máme k němu vroucný vztah. Užili jsme si svoje. Poté, co nám ho po válce proti naší vůli násilně sebrali, jsme ušli dlouhou cestu, než jsme ho v restitucích získali zpět,“ prohlásil Sýkora. Starosta tvrdí, že i když Ústavní soud rozsudek ve prospěch Štrby zrušil, město Vysoké Tatry musí počkat na to, jak celý spor dopadne.

Primátor města Vysoké Tatry Ján Mokoš s tím nesouhlasí, obvinil svůj protějšek, že úmyslně zamlčuje před veřejností právní stav věci. „Tabule s označením Štrba jsou namontované na našem majetku. Ústavní soud jasně uvedl, že vše se vrací do původního stavu. Až do dalšího rozhodnutí patří Štrbské pleso nám,“ prohlásil. Sýkora chce hnát věc až do Štrasburku.

Tabulová válka nakonec skončila kompromisem. Na tabulích je uvedeno pouze Štrbské pleso. Spor o samotnou lokalitu však pokračuje dál.

Staré uherské právo zatím nepoužili

Sporu už chybí pouze uplatnění starého uherského práva, jehož praktické uplatnění popsal Kálmán Mikszáth ve svém románu Černé město. Podle tohoto práva patřilo území označené krví padlého v boji městu nebo obci, odkud mrtvý pocházel.

Mikszáth opisuje situaci, kdy při lovu zastřelil levočský soudce psa hraběte Görgeye. Hrabě s výkřikem „Život psa za život psa“ zastřelil soudce. Radní z Levoče přenesli krvácejícího soudce do hloubky Görgeyova panství, aby na základě starého práva připojili část jeho majetku k Levoči. Tak daleko se ještě spor o Štrbské pleso nedostal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám