Prezident má termín voleb vyhlásit nejpozději 90 dnů před jejich konáním, letos má tedy čas až do 7. března. Před pěti lety, kdy si Češi vybírali europoslance poprvé, Klaus tak dlouho nečekal, o termínu rozhodl už v prvním únorovém týdnu.

Politické strany a hnutí budou mít na sestavení kandidátek čas do konce března. Předložit je musí ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů před začátek voleb, nejzazším termínem by tak byl 31. březen. Na rozdíl od sněmovních voleb je kandidátka jen jedna pro celou republiku, proto se nepředkládá krajským úřadům. Dalším rozdílem je to, že si lidé na výsledky voleb budou muset počkat asi až do neděle. Sčítání hlasů totiž začne až v okamžiku, kdy se uzavře poslední volební místnost na území EU.

Volební seskupení, jejichž kandidátky budou mít všechny zákonem požadované náležitosti, ministerstvo zaregistruje nejpozději 48 dnů před volbami; tento termín by připadl na sobotu 18. dubna. Mezi náležitosti patří zaplacení příspěvku na volební náklady ve výši 15 000 korun. Zaregistrovaná uskupení získají prostor ve vysílání České televize a Českého rozhlasu pro prezentaci svých názorů během dvou týdnů, a to od 20. května. Tato oficiální volební kampaň skončí 48 hodin před zahájením voleb.

Před pěti lety si lidé vybírali europoslance 11. a 12. června z nabídky 32 uskupení, z nichž do EP proniklo šest. Volby vyhrála ODS z devíti europoslanci, druhá byla KSČM s šesti a třetí SNK ED se třemi evropskými poslanci. O zbývajících šest křesel se rovným dílem podělily KDU-ČSL, ČSSD a hnutí Nezávislí. Letos už Češi nebudou volit 24 europoslanců, ale jen 22. Důvodem je rozšíření EU na 27 států a s tím související dohoda na snížení počtu europoslaneckých křesel ze 785 na na 736. V případě úspěšného dokončení ratifikace lisabonské smlouvy by se jejich počet měl zvýšit na 754, europoslanců z ČR ale nepřibude.