Článek
Neuvedl nicméně, jak konkrétně by chtěl irské požadavky vyjádřit. V irském tisku se nejčastěji spekuluje o tom, že by mohly být ve formě protokolů připojeny k právně závazné smlouvě o očekávaném vstupu Chorvatska do EU. Většina členských zemí by totiž nechtěla znovu otevírat ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou už schválily parlamenty 25 ze 27 členských států. Vedle Irska mezi nimi chybí také Česká republika.
Také vstupní smlouvu Chorvatska budou muset ratifikovat všechny členské země.Vstup Chorvatska do unie se předpokládá v roce 2010 nebo 2011.
Podle důvěryhodného zdroje ČTK z Bruselu Irové nicméně na summitu své požadavky nepředstaví, chtějí tak údajně učinit až v červnu příštího roku. Irský premiér by měl údajně jen evropské lídry ujistit, že jeho země bude usilovat o vypsaní nového referenda, které by se mělo uskutečnit, než bude sestavena nová Evropská komise. To by podle odhadů mohlo být na podzim roku 2009. V úvahu pro uspořádání všelidového hlasování pak připadá především září či říjen.
Irové odmítli smlouvu o reformách evropských institucí v referendu letos v červnu. Nyní podle Cowena chtějí ujištění týkající se "složení Evropské komise, otázek obrany a irské tradice neutrality, stejně jako etických otázek a zdanění".
Předseda Evropské komise José Barroso prohlásil, že není proti tomu, aby si Irsko, a tedy každá členská země ponechaly svého komisaře. Je-li dohoda o počtu komisařů především otázkou politické vůle v unii, zakotvení ostatních irských požadavků je obtížnější.
Lisabonská smlouva
Dokument, který reformuje instituce EU po jejím rozšíření na 27 zemí.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje. Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.