Článek
Rozhodnutí soudu by mohlo znamenat precedens nejen ve Velké Británii, ale i zbytku Evropy.
Podle rozhodnutí soudců nemůže být v demokratické společnosti držení informací považované za nezbytné. Policejní postup je podle nich porušení Evropské konvence lidských práv.
Britská ministryně vnitra Jacqui Smithová řekla, že ji výrok soudu zklamal. "DNA a otisky prstů dává policii přes 3 500 přímých stop měsíčně,“ uvedla.
V databázi je přes tři čtvrtě miliónu lidí
Britský zákon umožňuje policii archivaci profilů každého zatčeného, bez ohledu na to, zda budou obviněni a odsouzeni, anebo ne. Britská policie má v současnosti v databázi 4,5 miliónu lidí, 850 000 z nich nebylo obviněných, 40 000 z toho jsou děti.
Jeden ze stěžovatelů, Michael Harper (45) byl v roce 2001 zatčen kvůli údajnému obtěžování partnerky. Od podezření bylo později upuštěno, žádný záznam v rejstříku nemá. Druhým z dvojice byl teenager označovaný jako S. Byl zatčen za pokus o loupež a viny byl později zproštěn. Oba muži už dříve vysoudili zpět každý 36 400 liber (přes milión korun), tedy méně, než byly jejich výdaje na procesy.
Na štrasburský soud se dvojice obrátila poté, co nenašla pochopení ve Sněmovně lordů. Argumentovala tím, že archivování vzorků DNA narušuje jejich soukromí.
Jedinou zemí britského království, v níž vyšetřovatelé po skončení vyšetřování bez obvinění vzorky DNA ničí, je Skotsko.
Česká policie nearchivuje vzorky DNA, ale genetické kódy
Podle mluvčí české kriminální policie Pavly Kopecké se průlomové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva České republiky zřejmě příliš nedotkne.
"Máme sice vlastní databázi DNA odsouzených či trestně stíhaných osob, ovšem v ní nejsou přímo vzorky DNA, ale jen genetické kódy získané z těchto vzorků. Ty lze pak použít jen pro daný konkrétní případ, kde je třeba po trestném činu na místě nalezen vzorek DNA, my ho můžeme s naší databází srovnat a identifikovat konkrétní osobu,“ vysvětlila Právu Kopecká.
Samotné vzorky DNA jsou podle ní po získání genetického kódu okamžitě likvidovány a Česká republika je tedy nearchivuje.
Policie začala podle Kopecké masově odebírat vzorky DNA v loňském roce, kdy je museli ve všech věznicích odevzdat lidé odsouzení za úmyslné trestné činy a také vazebně stíhaní podezřelí.
Centrální databáze genetických kódů získaných ze vzorků DNA funguje v ČR od roku 2002 a v současnosti obsahuje celkem 38 tisíc genetických profilů.
"Dvě třetiny z nich patří obviněným a odsouzeným v ČR, zbylá třetina jsou profily DNA ze zločinů, které dosud nebyly objasněny,“ upřesnila mluvčí Kriminalistického ústavu Policie ČR Petra Srnková. Právě kriminalistický ústav má databázi profilů DNA na starosti.